Vážení přátelé, vítám Vás na svém blogu s obrázkem ptáků na drátě. Vzdávám jím hold Leonardu Cohenovi a jeho písni "Bird on the Wire". Právě o písničkách zde budu psát možná vůbec nejčastěji. Těším se na Vaše ohlasy, ať již v diskusích pod články, na mém mailu machalek.vit@centrum.cz, osobně či jinak.


Teologické sýpky jsou přeplněny

Vít Machálek (») | 18. 10. | přečteno: 20× | komentáře: 0
Rubrika, kterou na svém blogu věnuji novodobé teologii, by mohla mít jako své motto slova Svatopluka Karáska, který už jako student teologie litoval toho, že „teologické sýpky jsou přeplněny“, ale „lidé o tom nic nevědí“, a chtěl být „popularizátor, který překlene nezdravou propast mezi vědou a lidem“, a „kočí“, který bude úrodu z teologických sýpek rozvážet „mezi lidi, kteří hladovějí“. O dnešních pětasedmdesátých narozeninách tohoto evangelického faráře, undergroundového písničkáře a rytíře české kultury bych mu chtěl vzdát hold za to, jak právě jeho písňová tvorba dokázala „nádherné myšlenky Bultmanna, Bonhoeffera, Bartha“ a spol. přetlumočit necírkevnímu publiku. (1)  číst dál

Živel aristokratický a živel demokratický

Vít Machálek (») | 10. 10. | přečteno: 56× | komentáře: 0
Rozlišení aristokratického a demokratického živlu přebírám od Emila Háchy, jednoho z největších českých anglofilů všech dob, který ovšem na anglickém společenském uspořádání obdivoval jen jeho složku demokratickou. Sám jsem byl vždy fascinován i tou aristokratickou (každopádně v tom smyslu, že bych si přál za hlavu státu raději aristokratickou anglickou královnu než plebejského českého prezidenta). Faktem ale je, že snobské dělení na gentlemany a lidi z „nižších tříd“ mne na tradiční anglické společnosti irituje, byť je znám jen z krásné literatury. Je jím poznamenána celá britská literatura, která obyčejné lidi vždy tematizovala spíš jen jako zábavné či okrajově vnímané sluhy gentlemanů než jako reálné autonomní hrdiny. K tomu, aby se v ní objevila hlubší etická reflexe postavy sluhy, musel přijít až letošní (!) nositel Nobelovy ceny za literaturu Kazuo Ishiguro, Brit japonského původu. (1) číst dál

To z něj nedělá veteš

Vít Machálek (») | 6. 10. | přečteno: 50× | komentáře: 0
Rád bych se dnes ještě jednou vrátil k Leonardu Cohenovi, z jehož tvorby jsem nedávno připomněl některé texty výslovně odkazující k Ježíši. Kristus je pro mne přítomen i v některých zdánlivě nenáboženských skladbách tohoto umělce. Jednou z nich je píseň „That Don’t Make It Junk“ (To z něj nedělá veteš), mluvící o nezničitelné hodnotě každé lidské duše. Té si podle jejího textu (který zde zcela „po svém“ parafrázuji) může být vědom i opilec, jenž v životě selhal. číst dál

Zbožný český muzikant v Americe

Vít Machálek (») | 27. 9. | přečteno: 59× | komentáře: 0
Svým dnešním příspěvkem bych chtěl vzdát hold dvěma osobnostem. Především Antonínu Dvořákovi, který byl největší postavou českou hudby devatenáctého století a současně i umělcem, o kterém platí, že „zaznívá-li odněkud z české kultury té doby opravdu hluboká zbožnost, pak jsou to nejspíš některá díla Dvořákova“.  A který přesně před 125 lety „vstoupil 27. září 1892 na půdu New Yorku a byl královsky uvítán“.  číst dál

Čím jsme naplnili svobodu?

Vít Machálek (») | 26. 9. | přečteno: 56× | komentáře: 0
Při katolických bohoslužbách se dnes (v úterý 25. týdne v mezidobí, 26. září 2017) čte úryvek z šesté kapitoly knihy Ezdráš, popisují radost a vděčnost, s nimiž Židé po vysvobození z babylonského zajetí slavili obnovení jeruzalémského Chrámu. Katolický týdeník vybízí k zamyšlení se nad tímto textem slovy: „Nabytou svobodu vyjadřují izraelité stavbou chrámu. Ten přetrvá pět století. Okolní národy je v tom podporují. Izraelité tak před nimi svědčí o jediném, pravém Bohu! Čím jsme my naplnili svobodu?“ (1)  číst dál

Cohen a Ježíš

Vít Machálek (») | 21. 9. | přečteno: 72× | komentáře: 0
Motto: „Když jsem byl chlapec, křesťané mi řekli / jak jsme přišpendlili Ježíše / jako překrásného motýla na dřevo / a já jsem plakal vedle obrazu Kalvárie…“ (Leonard Cohen) číst dál

Masaryk a Dostojevskij

Vít Machálek (») | 14. 9. | přečteno: 97× | komentáře: 0
Na dnešek připadá osmdesáté výročí úmrtí T. G. Masaryka ze 14. září 1937. Dějiny byly k Masarykovi milosrdné v tom, že tragický konec jím založené republiky přišel až krátce po jeho smrti. (1) Příští rok, ve kterém si budeme připomínat její nedožité sté narozeniny, bude, jak doufám, příležitostí ke kritickým diskusím (ne jen k dalšímu opěvování „prezidenta Osvoboditele“). Jak jsem již naznačil v závěru svého minulého článku, světový vývoj šel jiným směrem, než očekával Masaryk. Místo „pokroku“ směřujícího od teokracie k demokracii se už za Masarykova života stupňovalo řádění „běsů“, jejichž nástup geniálně předpověděl Dostojevskij ve stejnojmenném románu. Sekularizovaná Evropa, do značné míry ztrácející víru v Bohočlověka, stále více propadala démonickým „člověkobohům“ typu Hitlera a Stalina. číst dál

Běsi

Vít Machálek (») | 8. 9. | přečteno: 107× | komentáře: 0
Motto: „I struggled with some demons / They were middle class and tame / I didn’t know I had permission / To murder and to maim.“ (Leonard Cohen) číst dál

Mé příspěvky v Křesťanské revue

Vít Machálek (») | 1. 9. | přečteno: 136× | komentáře: 0
Časopis Křesťanská revue (dále: KR) se v naší zemi, jejíž novodobé dějiny jsou ve znamení neustálé diskontinuity, může pochlubit něčím opravdu mimořádným: tento měsíc slaví už devadesáté narozeniny. Její první číslo bylo filosofem Emanuelem Rádlem a teologem Josefem Luklem Hromádkou vydáno v září 1927. Sám jsem jejím pravidelným čtenářem a abonentem od ledna 1994 a nepravidelným přispěvatelem od listopadu 1996.  číst dál

Křesťanství = láska, islám = víra

Vít Machálek (») | 21. 8. | přečteno: 165× | komentáře: 0
Předevčírem se v Pákistánu konal státní pohřeb Ruth Pfauové, při němž této katolické řeholnici za její více než půlstoletou službu malomocným či jinak trpícím v této muslimské zemi vzdali hold její nejvyšší představitelé. Životní příběh dr. Pfauové jsem už na blogu přiblížil ve svém předminulém příspěvku, dnes jej však ještě propojím s tématem vztahů mezi křesťanstvím a islámem. Velikost křesťanství spočívá v lásce, o níž služba Ruth Pfauové a bezpočtu jiných křesťanek a křesťanů vydává výmluvné svědectví. Láska sloužící nemocným však samozřejmě dříve či později naráží na meze svých možností: ne všechny pacienty lze uzdravit a i u těch, kterým lékařská pomoc „zachrání život“, jde ve skutečnosti jen o jeho prodloužení. Zde musí nastoupit víra, v níž spočívá velikost islámu. Ruth Pfauová s obdivem mluvila o odevzdanosti muslimů do Boží vůle a o tom, že rodina umírajícího vždy přijme, když o něm lékař řekne: Teď už je v Božích rukou. číst dál

Desetiletí duchovní obnovy národa

Vít Machálek (») | 15. 8. | přečteno: 162× | komentáře: 0
Tímto článkem otevírám na blogu novou rubriku, v níž bych chtěl v budoucnu představovat vybrané představitele „českého nebe“ (1), tj. světce a světice spojené s českými zeměmi. Vyvěšuji jej ve výroční den vyhlášení Desetiletí duchovní obnovy národa, jež bylo na sklonku komunismu připraveno Tomášem Halíkem a spol. a vyhlášeno Františkem kardinálem Tomáškem. číst dál

Ruth Pfauová (1929‒2017): Z Německa přes Pákistán domů

Vít Machálek (») | 14. 8. | přečteno: 154× | komentáře: 0
Minulý týden odešla na věčnost řeholní sestra Ruth Pfauová, světice nazývaná „pákistánskou Matkou Terezou“. V mých očích tomu bylo a je spíš obráceně: životní dílo této ženy vnímám jako ještě obdivuhodnější než životní dílo Matky Terezy. Na rozdíl od ní totiž sestra Ruth nenabízela nemocným „jen“ křesťanskou lásku, ale i prvotřídní lékařskou pomoc. Na rozdíl od Matky Terezy také nepůsobila v nábožensky pluralitní Indii, ale v takřka výhradně muslimském Pákistánu, zemi patřící k těm, které jsou v posledních desetiletích nejvíce zaplaveny extremismem a násilím. číst dál

Jeremiáda Emila Háchy II

Vít Machálek (») | 11. 7. | přečteno: 269× | komentáře: 0
Před 145 lety, dne 12. července 1872, se narodil Emil Hácha, po většinu svého života všemi respektovaný a mnohými obdivovaný právník a soudce a na úplném konci své životní cesty naopak nešťastný, mnohými odsuzovaný státník. Samotný Hácha svou životní cestu s ironií jemu vlastní nakonec popsal slovy „zapomněl jsem v pravý čas do hrobu se uložiti“. (1) K popsání toho, co Hácha v posledních letech svého života prožíval, stačí jediné slovo: utrpení. Také důvod, proč onu roli nešťastného státníka proti své vůli přijal a sehrál, může být pojmenován jediným slovem: pokora. číst dál

Marie Magdalská a Tomáš: Dvojí cesta k plnosti víry (Jan 20)

Vít Machálek (») | 3. 7. | přečteno: 255× | komentáře: 0
Tento svůj příspěvek o dvou archetypálních postavách, které se v závěru Janova evangelia setkávají se zmrtvýchvstalým Kristem, vyvěšuji o svátku sv. Tomáše (3. července), i když by se možná ještě více hodil k letošnímu velkému dni sv. Marie Magdalény (22. července). Od poloviny července do poloviny srpna ale plánuji své obvyklé "letní prázdniny" od blogování.:-)  číst dál

Po trapné pouti na vždy zas domů

Vít Machálek (») | 27. 6. | přečteno: 262× | komentáře: 0
Před pěti lety jsem propásl sté výročí smrti Josefa Václava Sládka (a zdá se mi, že ani obecně nebylo připomínáno tak, jak by si tento velký český básník zasloužil). Nynějšího 105. výročí Sládkova odchodu na věčnost z 28. června 1912 byl ale rád využil k připomenutí skutečnosti, že i když jazyková forma Sládkových veršů dnes může působit archaicky, jejich obsah je naprosto nadčasový. Odráží totiž Sládkovo nalezení Boha, "jenž je jedinou možnou odpovědí na otázky po životě, smrti a věčnosti". (1) K tomuto nalezení zřejmému z vrcholné poezie Sládkova posledního životního období básník dospěl skrze dlouholeté utrpení, kterým je dosažení duchovního poznání často podmíněno. číst dál