Etické problémy dneška

Tím, co dnes hluboce rozděluje společnost, je otázka tak či onak chápaného soucitu. Rozdělení na tomto poli se týkají celé řady etických problémů, k nejpalčivějším však bezpochyby patří spor o eutanazii neboli „milosrdnou smrt“. Podle provokativního výroku Otce Smitha, postavy z „Thanatova syndromu“ od Walkera Percyho, „soucit vede do plynové komory“… (1) Ať už do ní vedl soucit s postiženými a nevyléčitelně nemocnými, anebo se za ním skrývalo naopak jejich nelidské degradování na „něco“ (2), čeho je potřeba se zbavit, každopádně platí, že osvětimské plynové komory se zrodily ve spojení s programem eutanazie.  číst dál

Pro budoucnost člověka na této zemi může představovat hrozbu nejen ekologická krize, ale i ekologická ideologie. Filosof Rio Preisner před mnoha desítkami let činnost radikálních ekologických hnutí komentoval zděšenými slovy, že kvůli velrybám vyhyne homo sapiens. Dnes už jako by hnutí The Childfree Movement cíl vyhynutí člověka hlásalo zcela explicitně.  číst dál

„Rodička zrodila Krále, jehož jméno trvá navěky; raduje se ze svého mateřství, a zůstává jí sláva panenství…“ (1) číst dál

Dnešek je výročním dnem přistání Apolla 11 na Měsíci z 20. července 1969. Astronaut Aldrin, jistě jeden z nejslavnějších Američanů všech dob, po něm „požádal každého člověka na světě“, aby se „zamyslil podle svého nad událostmi posledních několika hodin“. (1) Jiný nadmíru slavný Američan, Bob Dylan, na tuto výzvu se strašlivou ironií odpověděl písní „License to Kill“ (Povolení zabíjet), na jejímž začátku se objevují verše: „Člověk vynalezl svou vlastní zkázu,/ prvním krokem bylo, že se dotkl Měsíce.“ (2) číst dál

Kdysi jsem na svou blogovou detektivku „Vražda ve školní kapli“ obdržel reakci kritizující skutečnost, že moji dětští hrdinové spolu nesouloží, což čtenář ve vztahu mezi chlapcem a dívkou zřejmě vnímal jako čirou absurditu. Teď jsem si na něj vzpomněl při čtení článku pověstného novináře Ivana Breziny (1) „Sedm hříchů dneška“, bizarního, leč pro naši dobu příznačného textu komentujícího křesťanskou etiku a přitom se zcela míjejícího s její podstatou (2), v němž se Brezina ve vztahu ke smilstvu táže: „Kdo by dnes chtěl za manžela/ku cudný protějšek nezkušený v sexu?“ (3) číst dál

Difficile est satiram non scribere. Česká politika pružně reaguje na volání po nových, nezdiskreditovaných politicích, a tak po Václavu Klausovi vygenerovala jako nového prezidenta od skandálů jeho premiérství dovolenou na Vysočině „očištěného“ Miloše Zemana. Nyní to podobným způsobem s cestou na Hrad zkouší Mirek Topolánek.  A sociální demokracie po nezdaru v letošních volbách hledá novou tvář, přičemž se „spekuluje o návratu Jiřího Paroubka, který by samozřejmě mohl tou tváří být“. (1)  číst dál