Poznámka: Kdo si nepřeje znát rozuzlení románuznámého mj. pod názvy „Hra na vraždu“ a „Pavilon mrtvého muže“, ať tento článek nečte.
Uvedený román v angličtině poprvé vyšel roku 1956. Mám jej nejraději pod názvem „Setkání s paní Oliverovou“, který použili překladatelé do němčiny. Slavná detektivkářka jistě patří k jeho hlavním postavám.
Alter ego Agathy Christieové je na „místě činu“ dřív než Poirot. V sídle Nasse House v Nassecombe v Devonu totiž organizuje onu hru na vraždu v rámci dobročinné akce spojené s prohlídkou sídla. Trápí ji pocit, že v Nasse House něco není v pořádku, a tak přivolá na pomoc Poirota. Ani ten však nedokáže zabránit tomu, že se hra na vraždu promění ve vraždu skutečnou. Čtrnáctiletá dívka Marlene, která měla „hrát mrtvolu“, je doopravdy zavražděna.
Poirotovi se v Nasse zprvu zdála zvláštní jen manželka majitele panství, zbohatlíka Sira George Stubbse. Exotická, ale údajně duševně méněcenná Hattie Stubbsová se různým lidem jeví extrémně různými způsoby. Není divu, když má ve skutečnosti dvě identity, tu kterou hraje a skutečnou. Zápletka je založena na obvyklém triku, při kterém se jedna postava proměňuje v jinou (zde Hattie v turistku z nedalekého hostelu). Současně musela v době vraždy, jejíž pachatelkou samozřejmě byla, zmizet, protože panství právě přijel navštívit bratranec skutečné Hattie, který se s ní nesměl setkat.
Marlene od svého dědečka, jenž se posléze stal další obětí, věděla něco o totožnosti George Stubbse s údajně zahynulým (ve skutečnosti jen z armády dezertovavším) synem bývalé majitelky panství Amy Follliatové. Paní Folliatovou Poirot právem podezíral, že ví vše, ale nevytáhl z ní nic.
Musel si nakonec sám vykombinovat, že Hattie č. 1 – exotická, ale ne bystrá kráska z Karibiku – byla Sirem Georgem, který si ji vzal už jako ženatý, zavražděna a pochována pod „pavilonem“. Na její místo nastoupila jeho pravá žena, hrající roli Hattie. Kromě starce odedávna ve službách rodiny, Marlenina dědečka Merdella, nikdo netušil, že Sir George je vlastně James Folliatt, což ovšem dvojice pachatelů nemohla nechat vstoupit ve veřejnou známost. Povídavý starý Merdell před svou smrtí Poirotovi v náznacích mnohé prozradil, ale belgický detektiv neměl svůj den a trvalo mu poněkud déle, než se dobral k rozluštění případu. Tentokrát nad ním měla téměř převahu ženská intuice paní Oliverové.
2025 ©