Literatura ostatní

V pardubické Hypernově jsem teď náhodou narazil na třetí, závěrečný svazek nejnovějšího vydání „Káji Maříka” (Ottovo nakladatelství 2015) a po jeho přečtení se mi zachtělo připsat ke svému někdejšímu holdu Kájovi Maříkovi druhou část. Na rozdíl od té první v ní ovšem, obávám se, bude mnohem méně pozitivního. číst dál

Přesně před čtyřmi sty lety, dne 22. dubna 1616 (1), odešel na věčnost autor nesmrtelného Dona Quijota, španělský spisovatel Miguel de Cervantes y Saavedra. Přes propast čtyř století k nám jeho  Don Quijote promlouvá způsobem až neuvěřitelně aktuálním. Quijotovský problém neautentického života, v němž nenásledujeme své pravé touhy, ale jen slepě napodobujeme něco, co je nám vštěpováno zvenčí, je totiž dnes ještě mnohem palčivější než v době Cervantesově. číst dál

V nedávno vydané monografii kolektivu brněnských historiků „Český antiklerikalismus” mne poněkud zklamala pasáž věnovaná Jaroslavu Haškovi, jejíž autor se podle mého názoru dopouští dvou omylů: budí dojem, že Haškovi šlo jen o zesměšňování lidských slabostí katolíků (i když ve skutečnosti šlo u tohoto cynického autora spíš o naprostou negaci světa, ve kterém by vůbec lidem mohlo být něco svaté), a současně tvrdí, že mezi českými katolíky se nenašel nikdo, kdo  by dokázal oplatit stejnou mincí: „Obránci katolicismu přistupovali ke svému úkolu spíše vážněji, někdy přímo existenciálně (Jaroslav Durych), a tudíž bylo jasné, že nezískají takový široký ohlas jako autor Švejka.” (1) Ve skutečnosti právě Jaroslav Durych, jehož výročí úmrtí připadá na dnešní den, byl sice zajisté v protikladu k Haškovi člověkem existenciální hloubky, ale zároveň právě také velkým satirikem, vtipně ukazujícím komičnost českého antiklerikalismu.  číst dál

Dnešní den je spojen mj. s tragickým výročím smrti rakouského spisovatele Stefana Zweiga, který 23. února 1942 v brazilském exilu spáchal se svou ženou Lotty, s níž se krátce předtím oženil, sebevraždu. Je jistě strašlivou ironií, že přes všechen protiklad mezi humanistickým kritikem nacistických zločinů na straně jedné a jejich hlavním pachatelem na straně druhé novomanželé Zweigovi ukončili svou životní cestu stejným způsobem, jako zhruba o tři roky později novomanželé Hitlerovi… číst dál

V Katolickém týdeníku č. 32/2015 mne zaujal rozhovor s programovým ředitelem nakladatelství Albatros, který hned na jeho začátku s nadšením vzpomíná na dobu, kdy jako desetiletý kluk našel své hrdiny a vzory v Dumasových mušketýrech. číst dál

Ve zlých časech nacistické okupace napsal spisovatel František Křelina - pozdější dlouholetý vězeň komunistických koncentráků - k povzbuzení těžce zkoušeného národa román "Dcera královská", věnovaný svaté české princezně Anežce, která za svého života modlitbami i činy bděla nad osudy českých zemí a nepřestává nad nimi jako jejich dobrý duch bdít ani o sedm set let později. číst dál

K tomuto článku o velkolepém historickém i mystickém románu „Magdeburská svatba“ mne paradoxně inspirovalo nedávné irské referendum, ve kterém se přes šedesát procent voličů vyslovilo pro uzákonění svateb mezi homosexuály. Tomuto nešťastnému „Ano“ předcházela mohutná agitace ze strany politických i kulturních činitelů, do které se bohužel zapojili také U2 v čele Bonem. číst dál

V Právu z 26. června 2015 jsem si přečetl rozsáhlý článek o neúspěšném pokusu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána potrestat soudce Petra Poláka, který v únoru 2014 propustil z ústavního léčení předtím i potom vraždící schizofreničku Barboru Orlovou. V článku se mj. uvádí: číst dál

Před třemi lety jsem na tomto blogu v článku "Svět obscénnosti a prázdnoty" zmiňoval hru "Anna Kareninová", proměňující Tolstého příběh dotýkající se smyslu lidského života v sérii ubohých a nechutných banalit. Nyní jsem se v nejnovějším čísle Katolického týdeníku se zděšením dočetl, že podobné duchovní kastraci byli na české divadelní scéně podrobeni dokonce i Dostojevského "Bratři Karamazovi". číst dál

Po letech jsem si teď znovu přečetl slavnou trilogii Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" - "Potopa" - "Pan Wolodyjowski", oslavující statečnost polských vojáků 17. století, v němž polsko-litevská Rzeczpospolita mohla díky této statečnosti čelit bezpočtu svých tehdejších nepřátel. Čtenář, který se nezalekne neustále se řinoucích potoků krve, může nad popisovaným hrdinstvím vpravdě žasnout. Jisté paralely s dneškem se vcelku nabízejí. Přesto prosím, aby mé následující řádky byly brány jen jako trocha nadsazené ironie nad knihami autora mému srdci ve skutečnosti blízkého. číst dál

Můj „Rok Flannery O’Connorové“ vrcholí dnešním výročním dnem spisovatelčina odchodu na věčnost z 3. srpna 1964, v němž bych rád nabídl ještě jednu sondu do jejího díla. Vybral jsem si k ní přiblížení povídky „Chromí vejdou jako první“, kterým bych se s touto svou literární láskou v blogování rozloučil. číst dál

Both the songs by Bob Dylan and the writings by Flannery O’Connor cast the shadow of biblical stories across a landscape of modern towns and highways. Their figures meet the Lord and also the devil in the America of today… číst dál

Opakovaně si uvědomuji, že se mi tento můj blog nepodařilo koncipovat dostatečně promyšleným způsobem. Týká se to i jeho rozdělení do jednotlivých rubrik, protože málokterý z článků  jednoznačně patří jen do jedné z nich. To platí i o tomto příspěvku, který řadím do rubriky „Literatura“, i když by se svým obsahem možná víc hodil mezi „Osobní“. číst dál

V minulém článku jsem zavítal do temného světa Tess z d’Urbervillů a jejího duchovního otce Thomase Hardyho. Dnes zvu k „Návštěvě u Morina“, to jest v také dost temném světě autora stejnojmenné povídky, Grahama Greena (1904–1991). číst dál

Umění má bezesporu velkou moc. Například v citlivém období dospívání se obrazy z uměleckých děl mohou snadno vtisknout do lidské mysli a ovlivnit její další fungování. O seriálu „Casterbridgeský starosta“, natočeném podle románu Thomase Hardyho a vysílaném Československou televizí v době mého dospívání, žel nemohu říci, že by mi poskytl nějakou pozitivní inspiraci pro můj další život. Starosta Henchard z tohoto románu je postavou fascinující, ale následování jeho příkladu není zrovna doporučeníhodné… číst dál