Komentář: Ještě jednou Vám děkuji, Moniko.

S tou krizí hodnot mě to taky trápí, ostatně z mého blogu je to poznat možná až moc. Asi jsme byli hrozně naivní, pokud jsme si v listopadu 1989 mysleli, že další generace už budou vyrůstat v prostředí hodnotově neporovnatelně lepším než my... Bez indiánek - nebo třeba foglarovek - si řada předešlých generací dětství vůbec neuměla představit. Jistě, nebyla to "velká literatura", ale základní lidské hodnoty v ní byly - rozhodně víc než v tom, co "fičí" teď... Vůbec nemusím Güntera Grasse, ale zaujal mě citát z jeho povídky, který se teď objevil v LN v souvislosti s tou technařskou tragédií - o mládeži, "která se prostě zakoukala do sebe a do chaosu, zrovna loká všechno to dunění a slastně padá do extáze... Tahle mládež jako by ji pustili z klece, ti raveři se točí, nejenom jako by je posedl tanec svatého Víta, oni chtějí být nápadní, chtějí se uplatnit, být sami sebou... Tahle generace se docela bez křeče smířila s kapitalismem, který jim ukrejčovali na tělo. Jejich heslem je: Svět se stejně nedá zachránit, tak si uděláme party." Tihle mladí nejspíš na Vinnetouovi ani na Hoších od bobří řeky nevyrůstali.