Takový Masaryk byl jistě člověk velmi racionální, a právě na základě své racionality (ne na základě Božího zjevení) dospěl k přesvědčení o nesmrtelnosti duše a o tom, že "já budu já i po smrti". Co se týče "lidskosti", chápu, že představa posledního soudu s možností věčného trestu se mnohým zdá být nelidská. Nicméně v křesťanství je ústřední nikoliv tato myšlenka, ale myšlenka vykoupení a odpuštění. Nelidská mi připadá spíš představa kauzálního řetězce příčin a důsledků, v níž není místo pro Spasitele, který odpouští a napravuje naše selhání...