Období: červen 2017

Před pěti lety jsem propásl sté výročí smrti Josefa Václava Sládka (a zdá se mi, že ani obecně nebylo připomínáno tak, jak by si tento velký český básník zasloužil). Nynějšího 105. výročí Sládkova odchodu na věčnost z 28. června 1912 byl ale rád využil k připomenutí skutečnosti, že i když jazyková forma Sládkových veršů dnes může působit archaicky, jejich obsah je naprosto nadčasový. Odráží totiž Sládkovo nalezení Boha, "jenž je jedinou možnou odpovědí na otázky po životě, smrti a věčnosti". (1) K tomuto nalezení zřejmému z vrcholné poezie Sládkova posledního životního období básník dospěl skrze dlouholeté utrpení, kterým je dosažení duchovního poznání často podmíněno. číst dál

Z alb skupiny U2 jsem už na blogu systematičtěji představil mj. obě úvodní desky irských rockerů, "Boy" (1980) a "October" (1981), jejich zatím poslední album "Songs of Innocence" (2013) i prostřední část tvorby U2 v podobě rozervané, s protikladem mezi duchovním světem a světem popkultury se potýkající trilogie "Achtung Baby" (1991) ‒ "Zooropa" (1993) ‒ "Pop" (1997). Tím, co ještě zbývá, je především (z mého pohledu) obzvlášť silná trojice alb "The Joshua Tree" (1987) ‒ "All That You Can´t Leave Behind" (2000) ‒ "No Line on the Horizon" (2009), kterou spojuje motiv putování. V těchto dnech jsou Bono a spol., věční poutníci v duchovním i doslovném smyslu, na cestách s koncertním turné k třicátému výročí vydání alba "The Joshua Tree", a tak přistupuji k představení této jejich nejslavnější desky.  číst dál

O dnešní slavnosti Těla a krve Páně chci pokračovat ve svých meditacích nad Janovým evangeliem a přemítat tentokrát nad jeho šestou kapitolou, v níž Jan pojednává o křesťanském rozměru Velikonoc, spojeném s obětí Krista, jehož vydané tělo a prolitá krev se v eucharistii dávají jako pravý pokrm a pravý nápoj. Toto téma se ve čtvrtém evangeliu překvapivě objevuje již uprostřed Ježíšova veřejného působení (zatímco ve spojení s Kristovou poslední večeří pak už Jan nehovoří o ustanovení eucharistie, ale o mytí nohou). číst dál

Tento týden výjimečně vyvěsím na blogu hned dva příspěvky, v nichž se dotknu obou ústředních křesťanských svátostí (dnes křtu a o zítřejším Božím těle eucharistie). Na dnešek totiž připadá pětadvacáté výročí dne, v němž jsem byl pokřtěn a poprvé přijal Krista v eucharistii. číst dál

Na posledním, předsmrtném albu Leonarda Cohena jsem se loni marně snažil porozumět písni "Traveling Light". Teprve nyní jsem díky cohenovskému pásmu Jiřího Černého na brněnské Leitnerce z 23. května 2017 zjistil, že "traveling light" je idiom znamenající "cestovat nalehko", a mohl napsat tuto básničku. číst dál

V těchto dnech si připomínáme pětasedmdesáté výročí smrti Reinharda Heydricha z 4. června 1942 po předcházejícím atentátu. Heydrich patří k významným negativním postavám světových dějin dvacátého století, i když jej obvykle poněkud trapně chápeme především jako postavu českých dějin. Jejich zloduchem sice nesporně byl (po jeho příchodu do Prahy ze září 1941 se už tak neblahé poměry v protektorátě po všech stránkách dál změnily k horšímu), nicméně větší zlo než Heydrichův zásah do osudů českého obyvatelstva v protektorátě představoval jeho podíl na vyvražďování Židů. Ten je u nás ještě jakž takž znám (i když s ním Heydrichovu zaslouženou smrt nikdy nikdo nespojoval!); neznámý však zůstává Heydrichův neméně lví podíl na pronásledování křesťanů a boji proti katolické církvi, na který se chci zaměřit v tomto článku. číst dál