Komentář: Dobrý den Moniko

Děkuji za reakci i za obzvlášť pěkný křesťansko-židovský vtípek. Potěšila mne i Vaše zmínka o Petru Pithartovi coby "posledním velkém žijícím politikovi". Obávám se, ale, že o panu prezidentovi už jsem dnes zase psal nějak nepochvalně. Snad mi to odpustíte. Co se týče Cohena, nevidím v něm člověka, který by se "ztrácel" na víc cestách, a on sám to tak určitě také nevnímá (vybavuje se mi jeho výrok o tom, že žádné nové náboženství opravdu nehledá, protože je docela spokojený s tím starým, s judaismem). Jen nemá potřebu stavět kolem svého židovství jakékoliv zdi... S velkou vážností jsem si přečetl to, co píšete o holocaustu. Vnímám s  bolestí nejen ty nesčetné oběti na životech, ale i spirituální problémy těch, kteří přežili. Na druhou stranu je mi blízký i pohled "tradicionalistických" Židů, podle kterých pro židovskou zbožnost nebyl holocaust vražedný sám o sobě, ale v kombinaci s (židovskou) sekularizací. Co o tom soudíte? Mně se zdá, že holocaust se sice vymyká vší představivosti, ale něco podobného do značné míry platí už i o předešlých dějinách pronásledování Židů (které přitom k žádné "teologii smrti Boha" apod. nevedly). Rád bych někdy napsal i o Cohenově písni "Who by Fire", v níž jsou cudně připomenuty celé ty šílené dějiny mučení a vraždění Židů "křesťany"... Ale nechám si to asi až na Jom Kippur. Nebo možná na Popeleční středu, den, který si i Jan Pavel II. zvolil pro své pokání za zločiny církevních dějin...