Období: duben 2019

Motto: „V době, kdy velká část lidstva začíná křesťanství stále víc odkládat, se asi vyplatí, abychom si uvědomili, proč je člověk vlastně přijal. Přijal je, aby konečně unikl surovosti a nevědomosti antiky. Když se křesťanství zbavíme, je tu zase původní surovost, o níž nám současná historie podala nejeden víc než přesvědčivý důkaz… Vždyť jsme přece zažili, co se stane, když celý národ považuje morální masku za hloupou. Pak je vypuštěna bestie a celá civilizace zanikne opojena demoralizací.“ C. G. Jung (1) číst dál

Můj dnešní (před)velikonoční příspěvek bude patřit – tak jako téměř všechna má zamyšlení nad písněmi Boba Dylana – současně do hudební rubriky i do rubriky biblických meditací. Bude věnován skladbám „Spirit on the Water“ a „Ain’t Talkin’“, druhé a desáté písni Dylanova velkolepého alba Modern Times z roku 2006, které v mých očích patří k sobě jako umělecké zpracování dramatu Stvoření, Pádu a Vykoupení.  číst dál

Dnes bych chtěl pokračovat v postním blogování o příběhu Davidova hříchu a pokání, kterého jsem se již dotkl v závěru svého minulého příspěvku. I Davida, velmi odlišného od jiných, „světských“ panovníků, na čas zkorumpovalo pokušení moci či pokušení představy, že králi je dovoleno vše. V tom by jeho příběh mohl být obzvlášť aktuální pro politiky. Ve skutečnosti však má každý z nás v srdci pokušení následovat své touhy a řešit své problémy „po svém“, bez ohledu na Boží zákon, takže jde o příběh obecně vhodný k osobnímu zamyšlení.  číst dál

Král David je pro křesťany odedávna postavou fascinující a milovanou a každý mu rád promine i násilí, války a polygamní sňatky jako věci podmíněné mentalitou jeho doby. Muhammad, prorok i státník islámu, byl naproti tomu za své propojení víry s politikou (včetně válek a sňatkové politiky) v dějinách křesťanství odsuzován, i když mentalita Mekky a Medíny šest století po Kristu nemohla být o moc jiná než mentalita Betléma a Jeruzaléma tisíc let před Kristem.  číst dál