Období: únor 2017

Na blogu i jinak se často vracím do let své nedospělosti a ke knihám, které mne v nich spoluutvářely. V neposlední řadě k nim samozřejmě patřily romány Karla Maye a Julese Verna. Měl jsem z nich raději ty první. Bylo to dáno jen tím, že mayovky nebyly zatíženy snahou vtloukat neustále čtenáři do hlavy přírodovědné a zeměpisné poznatky, tak typickou pro verneovky? Nebo byla příčina hlubší a spojená přímo s poselstvím Mayových a Vernových románů? číst dál

Nemám už dávno televizi, a tak se nemohu vyjádřit ani k seriálu „Bohéma“, který v ní teď sondou do hereckého prostředí zpřítomňuje některá dramata novodobých českých dějin. Rád bych ale okomentoval rozhovor s hercem Vladimírem Javorským hrajícím v „Bohémě“ legendárního komika Vlastu Buriana. číst dál

Ve svém úvodním článku letošního roku jsem zmiňoval chladný cynismus, do kterého jako by se svět populární hudby a svět západní společnosti vůbec propadal v osmdesátých letech dvacátého století. Dnes je tato duchovní a mravní krize mnohem zjevnější než tenkrát; začátkem osmdesátých let ji však dokázal popsat snad jen génius typu Bona Voxe. Tehdy teprve jednadvacetiletý umělec dal druhému albu U2, vydanému v roce 1981, název „Říjen“, aby jím odkázal k roční době, ve které „sklizeň skončila“ a zavládl „materialismus bez idealismu, slunce bez žáru, zima“. Říjnové stromy zbavené všeho, co na nich rostlo, symbolizují podzim západní kultury, která se stala prázdnou a neplodnou: „Techniku, kterou jsme byli obdařeni, jsme využili jenom k sestrojení ještě větších bomb, aby nikdo nemohl zpochybnit naše prázdný myšlenky.“ (1) číst dál