Období: květen 2016

Minulý týden se odehrávaly hlavní aktivity spojené s Meetingem Brno. S potěšením konstatuji, že šlo již o několikátou z akcí, jimiž mé rodné město za primátora Petra Vokřála – nesporně nejlepšího z polistopadových  brněnských starostů – přispívá k důstojnému vyrovnávání se s našimi nedávnými dějinami. Jedno z hlavních témat Meetingu Brno představovalo letošní sté výročí nástupu na trůn posledního českého krále (a moravského markraběte) Karla IV. z 21. listopadu 1916. číst dál

Na dnešek připadají pětasedmdesáté narozeniny Boba Dylana. Tento muž je už dávno legendou novodobé populární hudby, současně však  zůstává i stále činným umělcem, který nepřestává koncertovat, nahrávat a stále nově oslovovat své posluchače. V tomto článku chci psát o tom, co jej i v jeho dnešním věku nutí být stále na nekonečném turné kolem světa, a také o touze, která se objevuje v názvu jednoho z jeho významných alb a lze jí vysvětlit mnohé ze zpěvákova života a díla. Nejprve ale přistoupím ke srovnání jedné z Dylanových písní se známým hymnem svatého Františka z Assisi. Trojdílná struktura článku bude odpovídat třem čtvrtstoletím Dylanova života. číst dál

V pardubické Hypernově jsem teď náhodou narazil na třetí, závěrečný svazek nejnovějšího vydání „Káji Maříka” (Ottovo nakladatelství 2015) a po jeho přečtení se mi zachtělo připsat ke svému někdejšímu holdu Kájovi Maříkovi druhou část. Na rozdíl od té první v ní ovšem, obávám se, bude mnohem méně pozitivního. číst dál

V pátek se vždy modlím křížovou cestu - někdy klasickou, jindy nad různými moderními texty. Její smysl je vždy týž: spočívá v propojení mých vlastních křížů a křížů lidí kolem mne s křížem Kristovým. Dnes bych se rád v této souvislosti podělil o jeden pro mne velmi důležitý úryvek z básnické skladby "Profily Kyrénského" od Karola Wojtyly alias Jana Pavla II. (Česky vyšla ve sbírce Prameny a ruce.) Snad tím nespáchám nějaký neodpustitelný zločin proti autorským právům.:-) číst dál

Na dnešek připadá sedmisté výročí narození císaře Karla Lucemburského, velkého státníka čtrnáctého století. V tomto století ovšem žila i plejáda jiných významných osobností. Z důležitých postav dějin křesťanství k nim například patřili Mistr Eckhart, Johannes Tauler, William Occam, sv. Brigita Švédská, sv. Kateřina Sienská i John Wyclif, v českých církevních dějinách pak Jan ze Středy, Jan z Jenštejna, sv. Jan Nepomucký, Konrad Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova a nakonec i Jan Hus. K nejznámějším z těchto osobností patří i muž svým jménem spojený s městem, ve kterém působím – arcibiskup Arnošt z Pardubic, kterému bych se chtěl u příležitosti dnešního výročí ve spojení s Karlem věnovat.  číst dál

Před 160 lety, 6. května 1856, se v severomoravském Příboře narodil Sigmund Freud, „bezbožný Žid” (takto sám sebe označoval) a současně jeden ze zakladatelů nových náboženství, vzešlých z duchovní atmosféry 19. století. Bezbožní Židé, kteří v tomto století pojímajícím vědu jako náboženství (1) založili vlivné sekulární kulty, byli ve skutečnosti hned dva. Oba vystupovali jako proroci, hlásající vědou zjevené pravdy. Oba byli přesvědčeni o své neomylnosti a oba vytvořili fundamentalistické církve, vyžadující od svých věřících slepou poslušnost. Mám samozřejmě na mysli Marxe a Freuda.  číst dál