Období: září 2017

Svým dnešním příspěvkem bych chtěl vzdát hold dvěma osobnostem. Především Antonínu Dvořákovi, který byl největší postavou českou hudby devatenáctého století a současně i umělcem, o kterém platí, že „zaznívá-li odněkud z české kultury té doby opravdu hluboká zbožnost, pak jsou to nejspíš některá díla Dvořákova“.  A který přesně před 125 lety „vstoupil 27. září 1892 na půdu New Yorku a byl královsky uvítán“.  číst dál

Při katolických bohoslužbách se dnes (v úterý 25. týdne v mezidobí, 26. září 2017) čte úryvek z šesté kapitoly knihy Ezdráš, popisují radost a vděčnost, s nimiž Židé po vysvobození z babylonského zajetí slavili obnovení jeruzalémského Chrámu. Katolický týdeník vybízí k zamyšlení se nad tímto textem slovy: „Nabytou svobodu vyjadřují izraelité stavbou chrámu. Ten přetrvá pět století. Okolní národy je v tom podporují. Izraelité tak před nimi svědčí o jediném, pravém Bohu! Čím jsme my naplnili svobodu?“ (1)  číst dál

Na dnešek připadá osmdesáté výročí úmrtí T. G. Masaryka ze 14. září 1937. Dějiny byly k Masarykovi milosrdné v tom, že tragický konec jím založené republiky přišel až krátce po jeho smrti. (1) Příští rok, ve kterém si budeme připomínat její nedožité sté narozeniny, bude, jak doufám, příležitostí ke kritickým diskusím (ne jen k dalšímu opěvování „prezidenta Osvoboditele“). Jak jsem již naznačil v závěru svého minulého článku, světový vývoj šel jiným směrem, než očekával Masaryk. Místo „pokroku“ směřujícího od teokracie k demokracii se už za Masarykova života stupňovalo řádění „běsů“, jejichž nástup geniálně předpověděl Dostojevskij ve stejnojmenném románu. Sekularizovaná Evropa, do značné míry ztrácející víru v Bohočlověka, stále více propadala démonickým „člověkobohům“ typu Hitlera a Stalina. číst dál

Motto: „I struggled with some demons / They were middle class and tame / I didn’t know I had permission / To murder and to maim.“ (Leonard Cohen) číst dál

Časopis Křesťanská revue (dále: KR) se v naší zemi, jejíž novodobé dějiny jsou ve znamení neustálé diskontinuity, může pochlubit něčím opravdu mimořádným: tento měsíc slaví už devadesáté narozeniny. Její první číslo bylo filosofem Emanuelem Rádlem a teologem Josefem Luklem Hromádkou vydáno v září 1927. Sám jsem jejím pravidelným čtenářem a abonentem od ledna 1994 a nepravidelným přispěvatelem od listopadu 1996.  číst dál