Období: březen 2021

V románu „Tragédie o třech dějstvích“ z roku 1935 se vše začíná odvíjet od večírku u známého herce, sira Charlese Cartwrighta. To, že se ve sklenici jednoho z hostů objevil jed (i když není jasné, jak se tam dostal), jistě čtenáře Agathy Christieové nepřekvapí. Jiná věc ale je, že šlo o sklenici dobrosrdečného anglikánského kněze Babbingtona, který rozhodně neměl žádného nepřítele. Ani sám Hercule Poirot, který byl také jedním z hostů, nemůže objevit ani stín možného osobního motivu. Mohlo snad jít o „ideový“ motiv v podobě nenávisti ke křesťanství? číst dál

Součástí katalogu mých životních traumat je i má habilitační práce. Na jedné straně bylo sice největším úspěchem mé akademické dráhy, že jsem ji roku 2016 (7. října, ve výroční den bitvy u Lepanta ze 7. 10. 1571:-)) s vypětím všech sil nějak obhájil. na straně druhé jsem však od počátku tápal už i jen ve vymezení jejího tématu a posléze nebyl schopen nic vymyslet (natož uskutečnit) ve vztahu k jejímu případnému dovedení do podoby publikovatelné monografie.  číst dál

Motto: „…viděl jsem jak ten sovětčík otáčí rukou kolem krku, jako by jej obtáčel provazem, a ukazuje mi současně druhou rukou na prstech počet tři, tři, tři! Tedy tři rozsudky smrti!“ (Prokop Drtina, ministr spravedlnosti) číst dál

Americký prezident Roosevelt a britský premiér Churchill si za války se svým spojencem a přítelem, sovětským totalitním diktátorem Stalinem, nevěděli rady. Neudělali vůbec nic pro milióny lidí v sovětských koncetračních táborech, jako vejce vejci podobných nacistickým. A na znamení upřímného přátelství nic neučinili ani proti tomu, aby mohl Stalin v těchto i mnoha jiných ostnatým drátem obehnaných lágrech, z nichž největším bylo celé jeho impérium, nově umístit i milióny dalších nešťastníků.  číst dál

Do loňského roku jsem dlouhobě připravoval anglicky psanou studii o detektivkách z pohledu teologie, popřípadě religionistiky. Měl jsem dokonce už přislíbenou i opravdu anglické verze či překlad verze české. Když mě poté zcela zaskočila likvidace mého někdejšího akademického týmu, s koncem své akademické dráhy jsem ztratil i motivaci a důvody k psaní odborných studií (jejich psaní "bezprizorním" autorem působí víc problémů než užitku). Jako alespoň nějaký výstup bych v tomto blogovém článku rád nejprve vysvětlit architekturu zamýšlené studie a pak - nakolik je to vytržené z jejího celku možné - přinesl její úvodní část.  číst dál

V jednom ze svých únorových blogování jsem se už zmínil o rezoluci prozatímního výboru rodící se Světové rady církví (SRC) ohledně přesunů obyvatelstva „urážejících křesťanské svědomí“. Přesně před pětasedmdesáti lety, 2. března 1946, pronesl pak ještě generální tajemník SRC W. A. Visser‘t Hooft rozhlasový projev, v němž byly vítězné národy varovány před uplatňováním pomsty proti svému dřívějšímu nepříteli a upozorněny na požadavek SRC, „aby byl učiněn konec skandálu deportací, prováděných nelidským způsobem“. (1) číst dál