Hudba

Dne 26. července 2023 odešla na věčnost irská hvězda Sinéad O'Connor alias Šuhadá' Sadaqát. Uzavřel se tak životní příběh velmi populární zpěvačky a hudebnice, ale v soukromém životě nepříliš šťastné ženy.        číst dál

Je jistě horší, když rodič musí žít ve světě, ve kterém už není jeho zemřelé dítě (o tom je píseň Oborohu „Kdesi“ s veršem z názvu tohoto článku), než když je to obráceně. Na druhou stranu ovšem svět (či byt) úplně prázdný, v kterém se od smrti rodičů osaměle plácám pořád čím dál hůř, je také světem, ve kterém člověk „neví kudy kam“ (další citát z uvedené písně). Osobní spojení s touto písní musím prožívat už i proto, že dívka, jíž je věnována, zemřela na tutéž nemoc jako má máma. číst dál

Motto: „Anděl kámen odvalil / z našich srdcí ztuhlých mrazem / Anděl kámen odvalil, / řekl: 'Smrti, měj se blaze'.“ (píseň „Ráno“) číst dál

Umění by mělo být pravdivé, tj. spojené s reálnými souřadnicemi lidské existence rozprostraněné mezi životem a smrtí, láskou a sebestředností, hledáním smyslu a jeho postrádáním. Dnes je bohužel všude plno nepravého, od reality naopak odvádějícího únikového umění, ve kterém nemohou žádnou smysluplnou odpověď na základní životní otázky nenalézat ani samotní jeho tvůrci. (1)  Význam písní Boba Dylana je pro mne dán tím, že ztělesňují pravé, existenciálně smysluplné umění a že v nich nalézám pomoc i ve svém osobním zápase o smysl. Na tento měsíc připadá už třinácté výročí Dylanova pozdního vrcholného díla v podobě alba Modern Times, které je pro mě v tomto ohledu vůbec nejdůležitější.  číst dál

Můj dnešní (před)velikonoční příspěvek bude patřit – tak jako téměř všechna má zamyšlení nad písněmi Boba Dylana – současně do hudební rubriky i do rubriky biblických meditací. Bude věnován skladbám „Spirit on the Water“ a „Ain’t Talkin’“, druhé a desáté písni Dylanova velkolepého alba Modern Times z roku 2006, které v mých očích patří k sobě jako umělecké zpracování dramatu Stvoření, Pádu a Vykoupení.  číst dál

Kolem Vánoc obvykle poslouchám nějaké cédéčko, které dostanu, anebo si sám nadělím pod stromeček. Někdy tímto  způsobem hlouběji objevuji interprety, kteří mi doposud nebyli důvěrně známí. V minulosti jsem například takto s Petrem Linhartem podnikal vánoční cestu autobusem do Podbořan. Na přelomu loňského a letošního roku přišlo na řadu nové album velmi odlišného, leč neméně výrazného písničkáře Pavla Helana.  číst dál

Fifty years ago, Soviet-led invasion of Warsaw Pact armies occupied Czechoslovakia on August 21, 1968. Karel Kryl, the Czech protest singer who wrote his famous song "Keep the Gate Closed, Little Brother" at that time, became the bard and the spokesman of the occupied nation. číst dál

Ve svém minulém "hudebním" článku jsem psal o písni Boba Dylana "Thunder on the Mountain", odkazující k ohni jako místu biblického Božího zjevení. V příběhu Mojžíše Hospodin tohoto největšího z izraelských proroků nejprve oslovuje z hořícího keře a pak k němu ve vrcholném zjevení sestupuje v ohni na horu Sinaj. (1) Těchto souvislostí židovské Bible si byl zajisté velmi dobře vědom i Leonard Cohen, jehož písni o upálení Jany z Arku se budu věnovat dnes. číst dál

Dnešní 77. narozeniny Boba Dylana připomínám pokračováním svého blogování o jeho pro mne nejdůležitějším albu Modern Times. Budu se v něm věnovat úvodní písni tohoto alba, „Thunder on the Mountain“, která byla i jedním z vrcholů Dylanova královopolského koncertu z 15. dubna 2018. číst dál

I am trying to write this short article in English so that Bono & Co. could understand.:-) The members of U2 know, of course, that their Christian fans are at a loss for a long time: being happy about early Christian albums of U2 such as October (1981) and, perhaps for the last time, about the explicitly Christian message of the album  All That You Can't Leave Behind (2000), they must wonder about many other things.  číst dál

Brno muselo čekat na Boba Dylana až do jeho sedmasedmdesáti let, ale když se  jej 15. dubna 2018 v královopolské hale na Vodové konečně dočkalo, stálo to za to. Pro mne to bylo vyvrcholení také už poměrně dlouhé cesty, na níž jsem počínaje ostravským koncertem z roku 2008 navštívil všechny Dylanovy koncerty v České republice a počínaje deskou Modern Times z roku 2006 sledoval všechny jeho „nové“ nahrávky. („Nové“ jen v uvozovkách, protože ve skutečnosti muzikantsky stále odkazují až někam ke kořenům americké populární hudby a textařsky dokonce až ke stvoření světa, kterému je věnována jedna z písní alba Modern Times.) I ta jedna jediná deska Modern Times má šíři vesmíru, odrážejícího vše, o čem vůbec stojí za to zpívat. Budu-li o ní blogovat, nevejde se mi to v žádném případě do jednoho článku, protože takřka každá z jejích písní je tématem na zvláštní studii. číst dál

Motto: „Toto je křesťanství v dějinách, církev ve společnosti své doby, křesťanská komunita ve svém prostředí, křesťan v každodenním životě: úsvit odlišného lidství, odlišného lidského společenství, společenství nového, opravdovějšího.“ (Luigi Giussani)  číst dál

Z alb skupiny U2 jsem už na blogu systematičtěji představil mj. obě úvodní desky irských rockerů, "Boy" (1980) a "October" (1981), jejich zatím poslední album "Songs of Innocence" (2013) i prostřední část tvorby U2 v podobě rozervané, s protikladem mezi duchovním světem a světem popkultury se potýkající trilogie "Achtung Baby" (1991) ‒ "Zooropa" (1993) ‒ "Pop" (1997). Tím, co ještě zbývá, je především (z mého pohledu) obzvlášť silná trojice alb "The Joshua Tree" (1987) ‒ "All That You Can´t Leave Behind" (2000) ‒ "No Line on the Horizon" (2009), kterou spojuje motiv putování. V těchto dnech jsou Bono a spol., věční poutníci v duchovním i doslovném smyslu, na cestách s koncertním turné k třicátému výročí vydání alba "The Joshua Tree", a tak přistupuji k představení této jejich nejslavnější desky.  číst dál

Ve svém úvodním článku letošního roku jsem zmiňoval chladný cynismus, do kterého jako by se svět populární hudby a svět západní společnosti vůbec propadal v osmdesátých letech dvacátého století. Dnes je tato duchovní a mravní krize mnohem zjevnější než tenkrát; začátkem osmdesátých let ji však dokázal popsat snad jen génius typu Bona Voxe. Tehdy teprve jednadvacetiletý umělec dal druhému albu U2, vydanému v roce 1981, název „Říjen“, aby jím odkázal k roční době, ve které „sklizeň skončila“ a zavládl „materialismus bez idealismu, slunce bez žáru, zima“. Říjnové stromy zbavené všeho, co na nich rostlo, symbolizují podzim západní kultury, která se stala prázdnou a neplodnou: „Techniku, kterou jsme byli obdařeni, jsme využili jenom k sestrojení ještě větších bomb, aby nikdo nemohl zpochybnit naše prázdný myšlenky.“ (1) číst dál

V novém roce mám v úmyslu pokračovat v blogování o duchovním rozměru vybraných písní a alb populární hudby. Jako svůj první letošní příspěvek bych rád nabídl do češtiny převedenou a formálně i obsahově upravenou verzi úvodní přednášky, kterou na pardubické univerzitě každoročně zahajuji svůj předmět „Religious Subjects in the Lyrics of Bob Dylan and Other Popular Musicians“ (Náboženské motivy v písňových textech Boba Dylana a jiných představitelů populární hudby).  číst dál