Období: duben 2016

Irsko, ostrov svatých i církve v krizi

Vít Machálek (») | 27. 4. 2016 | přečteno: 753× | komentáře: 0
V loňském roce se ve dvou evropských zemích konala referenda o uzákonění „homosexuálních svateb”. Zatímco ve Slovinsku lidé pokus o tuto drastickou redefinici manželství odmítli, v irském referendu (o kterém jsem již na blogu psal v souvislosti s nešťastným postojem skupiny U2) si naopak velká část Irů zjevně přála říci NE tradičním katolickým principům. Šlo v něm zřejmě i o jeden z důsledků toho, že v nedávných irských dějinách docházelo k zaměňování křesťanství s morálkou a organizováním společnosti. V tomto článku chci stručně připomenout celé irské dějiny – nejen problematický novodobý vývoj vztahů mezi irskou společností a křesťanstvím, ale i starobylost, velikost a slávu irské křesťanské tradice.  číst dál

Don Quijote a cesta od mímétické touhy k touze autentické

Vít Machálek (») | 22. 4. 2016 | přečteno: 815× | komentáře: 2, poslední: 28. 4. 2016
Přesně před čtyřmi sty lety, dne 22. dubna 1616 (1), odešel na věčnost autor nesmrtelného Dona Quijota, španělský spisovatel Miguel de Cervantes y Saavedra. Přes propast čtyř století k nám jeho  Don Quijote promlouvá způsobem až neuvěřitelně aktuálním. Quijotovský problém neautentického života, v němž nenásledujeme své pravé touhy, ale jen slepě napodobujeme něco, co je nám vštěpováno zvenčí, je totiž dnes ještě mnohem palčivější než v době Cervantesově. číst dál

Vražda ve školní kapli (kapitola 11.–14.)

Vít Machálek (») | 13. 4. 2016 | přečteno: 740× | komentáře: 0
Dlouho očekávané rozuzlení je tady.:-) Příběh tří sester a zločinu na Biskupském gymnáziu dnes končí. číst dál

Kde přestává víra v transcendentno, začíná komika

Vít Machálek (») | 7. 4. 2016 | přečteno: 902× | komentáře: 2, poslední: 27. 4. 2016
V nedávno vydané monografii kolektivu brněnských historiků „Český antiklerikalismus” mne poněkud zklamala pasáž věnovaná Jaroslavu Haškovi, jejíž autor se podle mého názoru dopouští dvou omylů: budí dojem, že Haškovi šlo jen o zesměšňování lidských slabostí katolíků (i když ve skutečnosti šlo u tohoto cynického autora spíš o naprostou negaci světa, ve kterém by vůbec lidem mohlo být něco svaté), a současně tvrdí, že mezi českými katolíky se nenašel nikdo, kdo  by dokázal oplatit stejnou mincí: „Obránci katolicismu přistupovali ke svému úkolu spíše vážněji, někdy přímo existenciálně (Jaroslav Durych), a tudíž bylo jasné, že nezískají takový široký ohlas jako autor Švejka.” (1) Ve skutečnosti právě Jaroslav Durych, jehož výročí úmrtí připadá na dnešní den, byl sice zajisté v protikladu k Haškovi člověkem existenciální hloubky, ale zároveň právě také velkým satirikem, vtipně ukazujícím komičnost českého antiklerikalismu.  číst dál