Období: rok 2021

Jednou z hlavních postav adventních biblických čtení je Jan Křtitel, který podle třetí kapitoly Lukášova evangelia připravuje lid na příchod Mesiáše. Událostem spojeným s dobou veřejného působení Krista u Lukáše předchází pasáž věnovaná Křtitelovi, na jejímž začátku je také tato doba chronologicky zařazena. číst dál

Biblická událost, o níž dnes budu blogovat, se obvykle označuje „jako ,ztracení a znovunalezení Ježíše v chrámu‘. Vede nás k tomu, abychom mysleli na poslání Ježíše jako učitele, na to, že si je vědom, že je Božím Synem, a na vykoupení skrze kříž.“ (1) Lukáš jako jediný z evangelistů zde přerušuje mlčení týkající se Kristových let strávených v Nazaretu, a to prorockým děním spojeným s putováním do Jeruzaléma. číst dál

Křesťanský čtenář má někdy s poirotovkami kříž, což v plné míře platí i o poslední z nich, „Oponě“ (1975), v níž velký detektiv umírá smrtí, kterou lze stěží označit za bohabojnou. Spisovatelka Roseanne T. Sullivanová o tom napsala pozoruhodný článek s podtitulkem „Plakala jsem, ale ne z důvodů, které byste si mohli myslet“ (https://dappledthings.org/9254/its-curtains-for-poirot-i-wept-but-not-for-the-reasons-you-might-think/). Plakala ne proto, že detektiv umírá, ale nad hrozbou pekla, která by se v reálu nad tímto mužem vznášela.  číst dál

Obratem, který jsem si zvolil za název tohoto článku, končí román „Sloni mají paměť“ z roku 1972, představující poslední detektivku s Herculem Poirotem (ve smyslu poslední napsané – poslední vydaná je samozřejmě „Opona“, v níž velký detektiv umírá). Je už trochu poznamenaný vysokým věkem autorky, která se s Herculem Poirotem a Ariadne Oliverovou loučí knihou v konverzačním stylu, v níž četné dialogy se zápletkou ani nesouvisejí. I jen samotných diskusí věnovaných titulnímu rčení o slonech, kteří nezapomínají, je v knize opravdu požehnaně. číst dál

Poznámka: Kdo nechce znát rozuzlení poirotovky „Viděla jsem vraždu“ alias „Hallowe’en Party”, ať tento článek nečte. číst dál

Román „Třetí dívka“ (1966) patří k nejmilejším poirotovkám, protože vtipně vykresluje kontrast mezi Herculem Poirotem i Ariadne Oliverovou (alias Agathou Christieovou) na straně jedné a generací mládeže 60. let na straně druhé. číst dál

Poznámka: Kdo se nechce dozvědět rozuzlení poirotovky „Hodiny“, ať tento článek nečte.  číst dál

V detektivce, která se ve skutečnosti jmenuje „Kočka mezi holuby“, inspektor Kelsey po spáchání první vraždy mudruje o tom, že „Smrt učitelky tělocviku“ zní jako název detektivky v novinovém stánku na nádraží.  číst dál

Poznámka: Kdo si nepřeje znát rozuzlení románuznámého mj. pod názvy „Hra na vraždu“ a „Pavilon mrtvého muže“, ať tento článek nečte. číst dál

„Zlatá brána otevřená“ z roku 1955 (v originále „Hickory Dickory Dock“) patří zejména ve své první části k nejzábavnějším románům Agathy Christieové. Způsob, jakým si spisovatelka dělá legraci z milostných záležitostí moderních mladých lidí a především z dogmat psychonalýzy, je prostě nedostižný. číst dál

Poznámka: Kdo zatím nechce znát rozuzlení detektivky „Po pohřbu“, ať tento článek nečte.  číst dál

Čtenář detektivních příběhů si jistě přeje, aby byly psány chytře a vrah v nich byl obratrně ukrytý, ale současně také to, aby s ním autor/ka hrál/a rovnou hru bez zatajování stop apod. Ve „Smrti staré posluhovačky“ (1952) Agatha Christieová tuto podstatu hry mezi autorem a čtenářem velmi chytře naplňuje. číst dál

Upozornění: Tento článek informuje o celém obsahu detektivky “Čas přílivu” a prozrazuje její zápletky. číst dál

Další perikopa Lukášova evangelia začíná Ježíšovou obřízkou (v. 21). Lukáš klade spíše než na obřízku důraz na jméno Ježíš, které Dítě, takto pojmenované už při andělském zvěstování, dostává. „Pro člověka nemůže existovat jiné Boží jméno než ,Ježíš‘, ,Bůh zachraňuje‘, jednak z toho důvodu, že oslovovat Boha jménem přináší člověku spásu, a pak proto, že člověk je ztracen a může poznat Boha jen jako toho, který ho zachraňuje.“ (1) číst dál

V tomto závěrečném dílu svého blogování o dějinách Brna se budu věnovat historii města v období československého státu, jež s přerušením nacistickou a fakticky i komunistickou okupací trvalo od roku 1918 do roku 1992. číst dál