Období: leden 2021

Poté, co z tohoto světa odešel na věčnost Zdeněk hrabě Sternberg, jedna z nejpozoruhodnějších českých osobností posledního století, nemohu v blogové rubrice věnované českým rodům nepřipomenout Šternberky či Sternbergy, kteří dějiny naší země píší už skoro osm set let. Pražský hrad by měla obývat elita tohoto národa a nelze než litovat neuváženého zrušení monarchie z roku 1918, bez kterého na něm v posledních desetiletích mohl sídlit třeba právě Zdeněk Sternberg. číst dál

Název tohoto článku je v jistém smyslu nepřesný, protože začátek činnosti Národního soudu ve skutečnosti nespadal až do ledna 1946. První takzvaný Národní soud byl zřízen již za prezidenta Háchy krátce po nacistické okupaci jakožto soud, který měl provést revize majetku veřejně činných osob, kterého nabyly za první republiky. Předsedal mu viceprezident Nejvyššího účetního a kontrolního úřadu a přísedící tvořili dva soudci z Nejvyššího soudu a dva z Nejvyššího správního soudu. K veliké nelibosti okupantů vynášel jen samé osvobozující rozsudky, takže za heydrichiády K. H. Frank nařídil jeho okamžité zrušení. (1) Naprostým protikladem tohoto „háchovského“ tribunálu byl poválečný „benešovský“ Národní soud, který naopak nijak nešetřil drastickými a mnohdy nespravedlivými odsuzujícími rozsudky. číst dál

Druhý řádný sněm Církve československé (CČS) z 8.–10. ledna 1946 patří k nejkurióznějším událostem českých náboženských dějin. Teologové tohoto tehdy nejpočetnějšího nekatolického náboženského společenství v českých zemích na něm vyháněli čerta ďáblem prohlášením, že naše demokratická společnost nesnese, aby mezi námi byla přítomna národnostní menšina zbavená všech práv, a proto musíme české Němce úplně vylikvidovat. Současně ztotožnili etiku evangelia s komunistickou etikou „beztřídní společnosti“. číst dál

Rádi se chlubíme „naší demokratickou tradicí“, ale ve skutečnosti se nám demokracii praktikovat nikdy moc nedařilo. Nasvědčuje tomu mnohé, od zvyku posledních let volit stále nová nesystémová hnutí typu Věcí veřejných, ANO apod. přes problém s politickými stranami v době Občanského fóra až k existenci jediné české Národní strany v době počátků demokracie v Rakousku. Za první republiky také nikdy po žádných volbách nedošlo ke klasickému střídání rolí mezi vládou a opozicí a za třetí republiky byla opozice rovnou zrušena a zakázána. A 16. ledna 1946 se všechny povolené strany tvořící vládu Národní fronty dohodly na tom, že tento systém bude zachován i po květnových parlamentních volbách, do kterých všechny strany půjdou se společným „košickým“ programem. Tím se ovšem z voleb do jisté míry staly pseudovolby. číst dál

Ve svém blogování o Lukášově evangeliu se dnes dostávám k prvnímu z textů, které mohou být katolíkům obzvlášť blízké, protože se s nimi denně setkávají při modlitbě breviáře. Ten v ranních chválách obsahuje Zachariášův chvalozpěv známý jako Benedictus a v nešporách Mariin chvalozpěv Magnificat. V modlitbě před spaním se pak objevuje ještě Simeonovo kantikum Nunc dimittis. číst dál