Před pětasedmdesáti lety

Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Únor 1945 (3): Jalta jako druhý Mnichov?

Vít Machálek (») | 17. 2. | přečteno: 63× | komentáře: 0
ROOSEVELT: „Byla by Vaše Excelence tak laskava a podepsala tuto deklaraci zaručující osvobozeným národům, že si budou moci svobodně zvolit svůj vládní systém?“ STALIN: „Ale zajisté. Všem Rudou armádou osvobozeným národům zaručuji, že si budou moci svobodně zvolit stalinismus.“  číst dál
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Únor 1945 (2): Hrabě Dohalský popraven v Terezíně

Vít Machálek (») | 10. 2. | přečteno: 109× | komentáře: 0
Dnes musím své historické blogování výjimečně začít osobní vzpomínkou, která se ovšem netýká doby před pětasedmdesáti, ale před pětadvaceti lety. Tehdy jsem trávil mnoho času v Praze, a to nejčastěji ve spojení s prezidentem Háchou, k němuž jsem neúnavně vyhledával psané i orální prameny. Dne 7. února 1995 jsem se na sklonku dne stráveného v archivech vypravil na Hrad, který tehdy ještě na rozdíl od současnosti nepřipomínal obleženou pevnost, do níž jsou turisté vpouštěni až po bezpečnostních kontrolách. V duchovním srdci českého státu, Svatováclavské kapli v katedrále, se mohl kdokoliv bez problémů zúčastnit bohoslužby. V ten den se tam konala zádušní mše svatá za českého šlechtice Zdeňka Bořka hraběte Dohalského z Dohalic a na Miletínku, který byl o padesát let dřív popraven nacisty, a to zvláště také za svou roli spojky mezi Háchou a Benešem. (1) Ta vzpomínka je důležitá nejen pro mne, ale i pro dějiny polistopadové komemorace Emila Háchy. Krátce po bohoslužbě za Zdeňka Dohalského se totiž nepatrným přičiněním mého námětu spojeného s tímto zážitkem a velkou zásluhou zakladatele Společnosti Emila Háchy Jiřího Rubína začaly počínaje dnem padesátého výročí Háchovy smrti ve Svatováclavské kapli konat také zádušní mše za tohoto našeho prezidenta.  číst dál
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Únor 1945 (1): Beneš podepisuje retribuční dekret

Vít Machálek (») | 3. 2. | přečteno: 150× | komentáře: 0
K velkým tématům našich dějin doby druhé světové války bezesporu patří spolupráce mezi Benešovou exilovou reprezentací v Londýně a politickou reprezentací vedenou prezidentem Háchou v protektorátě. Tato spolupráce sice vydržela „jen“ do Heydrichova příchodu do Prahy ze září 1941 (a začala se hroutit už po vypuknutí německo-sovětské války a Benešově zahraničněpolitickém příklonu k Sovětskému svazu o tři měsíce dříve), v letech 1940–1941 však Benešovi bezesporu umožnila dosáhnout uznání ze strany Britů a začít v Londýně úřadovat jako exilový prezident. Ve vztahu k retribučnímu dekretu, kterému se budu věnovat v tomto článku, je jistě paradoxem skutečnost, že Beneš po Háchovi „zdědil“ a s tichou podporou ze strany Háchy v Londýně plně uplatnil právě také právní institut prezidentských dekretů.  číst dál
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Továrna na modly a továrna na smrt (Ad 27. 1. 1945)

Vít Machálek (») | 27. 1. | přečteno: 137× | komentáře: 0
I když se v tomto blogování o roce 1945 i ve svých odborných textech zdánlivě věnuji především novodobým politickým dějinám, ve skutečnosti jsou předmětem mého téměř celoživotního vášnivého zájmu dějiny „dvojí víry“ (1) – židovské a křesťanské. Ty by se s krajním zjednodušením daly rozdělit do tří etap. V první, „starověké“, představovali židé a křesťané dvojí revoluční hnutí, zásadně zpochybňující všechny hodnoty pohanského světa. Ve druhé, „středověké“, se někdejší pohanská Evropa stala křesťanskou, ale možná spíše jen navenek, jak o tom svědčí v neposlední řadě četná pronásledování bezmocného a trpícího (v jistém smyslu paradoxně „křesťanštějšího“) Izraele. Ve třetí, „novověké“, jako by starý pohanský svět přistoupil k odvetě a křesťanstvo i židovstvo začaly válcovat nové ideologie, z teologického pohledu ztotožnitelné se znovuožívajícími modlářskými náboženstvími. Vrcholem této třetí etapy se stala Osvětim, jejíž osvobození z 27. ledna 1945 si dnes připomínáme.  číst dál
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Obětovaní premíéři (Ad 19. 1. 1945)

Vít Machálek (») | 20. 1. | přečteno: 146× | komentáře: 0
Po válce nebylo možné postavit před soud umírajícího prezidenta Háchu, druhorepubliková a protektorátní politická reprezentace však byla z vůle politické reprezentace poválečné souzena ve dvou velkých politických procesech a odsouzena v osobách čtyř premiérů: generála Jana Syrového (v čele vlády stál 22. 9. – 1. 12. 1938), Rudolfa Berana (1. 12. 1938 – 27. 4. 1939), prof. Jaroslava Krejčího (19. 1. 1942 – 19. 1. 1945) a JUDr. Richarda Bienerta (19. 1. – 5. 5. 1945). Generál Alois Eliáš (27. 4. 1939 – 27. 9. 1941) byl naopak za svůj podíl na odboji oceňován, avšak jen z toho důvodu, že okupaci nepřežil a byl v jejím průběhu Němci popraven. Kdyby přežil, byl by po válce souzen také. Srovnáme-li si přitom premiéry z let 1938–1945 se všemi premiéry, kteří následovali v poválečných dějinách našeho státu (od prokomunistického quislinga Fierlingra po postkomunistického populistu Babiše), může každý z nás celkem snadno posoudit, zda pro ně toto srovnání vyznívá negativně.  číst dál
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Přejmenujte Maliňák na Wallenbergovo náměstí! (Ad 17. 1. 1945)

Vít Machálek (») | 17. 1. | přečteno: 145× | komentáře: 0
Toto své druhé blogování o událostech ledna 1945 chci věnovat události, která je pro mne ve vztahu k tomuto měsíci už od dětství velmi důležitá. I kdybych v osmdesátých letech neměl žádné jiné informace, k pochopení protikladu mezi lidskostí na straně jedné a nelidskostí sovětského komunismu na straně druhé by mi úplně stačilo samotné zjištění, že zachránce bezpočtu maďarských Židů Raoul Wallenberg navždy „zmizel“ v době příchodu Rudé armády do Budapešti. Když se mi naskytla možnost podívat se do metropole tehdy stále ještě komunistického Maďarska, bylo tam pro mne hlavním bodem programu vyhledání po Wallenbergovi pojmenované ulice. Skutečnost, že tehdejší maďarské reformně komunistické vedení si nenechalo od Sovětů rozmluvit připomínání této osobnosti, pro mne byla předzvěstí rozpadu sovětského bloku. Muži, který sehrál skvělou roli v závěru druhé světové války, nepřímo připadla skvělá role i v závěru existence totalitní ideologie, jejíž nositelé mu připravili strašlivý osud…  číst dál
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Leden 1945 (1): Nesmíme ztrácet beznaděj

Vít Machálek (») | 2. 1. | přečteno: 181× | komentáře: 0
Po Novém roce bych se chtěl ve svém blogování věnovat hlavně událostem před pětasedmdesáti lety, tedy v roce 1945. Ten na jedné straně přinesl osvobození Osvětimi a konec nacistické genocidy, na straně druhé však také Hirošimu a hrozbu jaderného Armagedonu, která se nad lidstvem od té doby vznáší. Současně s blahým koncem druhé světové války se také napříč naším kontinentem začala spouštět neblahá železná opona. U nás bohužel došlo tomu, že na místo německého gestapismu nastoupil český. Nacismus končil, ale éra nelidskosti nikoliv. číst dál