Komentář: Dobrý den Moniko

Ano, je možné a potřebné volit obě dobra... Jinak děkuji za střípek Vaší osobní zkušenosti - Vaše zjevná blízkost nejen křesťanství, ale i židovství mne vždy oslovovala, ale až teď jsem mohl porozumět jejím kořenům.  Jom Kippur jsem zmínil proto, že "Who by Fire" je Cohenova verze liturgické písně k tomuto svátku. Martina Bubera patrně (někteří) v Izraeli nenáviděli z podobných důvodů, z jakých v Indii hindští nacionalisté nenáviděli Gándhího... Co se týče mé otázky (nebo námětu k diskusi), asi jsem ji nešikovně formuloval. Raději tedy doslovně ocituji z příspěvku ortodoxního rabína Normana Solomona (Čítanka židovsko-křesťanského dialogu, Praha 2003, s. 65-67). Rabbi Solomon píše o tom, že přesvědčivost náboženských odpovědí na otázku utrpení silně závisí na víře v posmrtný život (nebo stěhování duší) a v judaismu také na víře v neomylnost Písma a autenticitu jeho rabínských výkladů a pokračje: "Tato víra byla v moderní době vystavena útokům z důvodů, jež nemají s šoá nic společného. Například moderní biblické bádání, jež směřuje k podkopání tradiční biblické víry a vyžaduje nový typ postoje k autoritě bible, se stalo výzvou pro Židy stejně jako pro křesťany. Rovněž moderní intelektuální proudy jako radikální zpochybňování kartesiánského dualismu vystavily koncept posmrtného života novým tlakům. Tyto změny natolik oslabily tradiční argumenty ospravedlňující boží jednání s lidstvem, že šoá zasadilo smrtící ránu a přivedlo modernistické křídlo judaismu k naprostému odvržení tradiční teodiceje. Nejde tedy o to, že by šoá představovalo novou výzvu teologii, ale spíše o to, že přišlo v okamžiku, kdy se teologie nacházela již ve stavu dosud největšího kvasu, jenž byl vyvolán intelektuálními proudy moderního světa. Tím se také vysvětluje, proč dřívější tragédie, mezi něž patří například vyhnání ze Španělska, nevedly ve svém důsledku k odvržení, nýbrž naopak k rozvoji tradičních typů odpovědi na utrpení."