Z mnoha silných básnických obrazů obsažených v textech Boba Dylana pro mne teď vystoupil do popředí obraz "vlaku plného bláznů, který uvízl v magnetickém poli". Od tohoto motivu z písně "Señor" se odvinula má dnešní básnička, jejíž apokalyptický název a skoro celou poslední sloku jsem si také vypůjčil z této Dylanovy skladby.
Dlouhá už léta všechno
se mi jen v hlavě motá.
Mít rád či nenávidět
je všechno stejná slota.
Zlé sny a noční můry
mi stále letí hlavou
jak otrávené ryby,
jež v mrtvé řece plavou.
Pochopit, co se děje,
není už v lidské moci.
Vlak plný nešťastníků
uvízl v temnu noci.
Cikánky orákulum
mne v jeho kupé vítá:
"Tento sen se ti nezdá,
tohle je realita."