Když jsem kdysi blogoval o albu "Tempest", které se zatím stále zdá být posledním autorským albem Boba Dylana, odbyl jsem při tom jako píseň mně cizí jeho závěrečnou skladbu "Roll on John" věnovanou Johnu Lennonovi. Až později jsem zjistil, že v ní jde také či především o jiného Jana - autora Zjevení Janova. Může-li Dylan v jednom textu současně mluvit o svatém Janovi a o Johnu Lennonovi, mohu jistě já při příležitosti dnešního 425. výročí narození J. A. Komenského (který měl s knihou Zjevení společného neporovnatelně víc než Lennon) v jednom textu současně odkazovat k svatému Janovi a k Janu Amosovi...
Jdi dál, Jane
a piš i dnes
andělům sedmi církví
slova Toho, který přijde.
Jdi dál, Jane.
Připravuj cestu
k příchodu Beránka,
kterého miluješ.
Jdi dál, Jane.
I když se cesta ztrácí ve tmě,
pokračuj v eliášovském úsilí
o nápravu věcí lidských.
Jdi dál, Jane.
Nepřestávej vyhlížet
Bohočlověka, který nás naučí
milovat Boha i lidi.
Jdi dál, Jane,
za jedním potřebným,
do hlubiny bezpečnosti,
do ráje srdce.
Jdi dál, Jane,
z Moravy do světa,
ze své kruté doby
do dalších krutých dob.
Jdi dál, Jane.
Z vyhnanství na Patmu
dál hlásej slovo
mocnější než násilí.
Jdi dál, slovo Boží,
staletími násilí,
staletími zmatku,
staletími lidské pošetilosti.
Jdi dál,
dokud nedosáhneš cíle,
dokud se nenaplní Zjevení Janovo,
dokud se nenaplní Křiky Eliášovy.
Jdi dál až do dne,
kdy Beránek přemůže pýchu císařů,
trpícím setře každou slzu z očí
a Jeruzalém naplní Svou radostí.