Zdá se mi, že tři mušketýři
v románu byli vlastně čtyři.
Athos a Porthos a ještě jeden,
který byl medvědem v džungli sněden.
Medvědem jménem Bálu,
jenž na poradní skálu
Mauglímu dones’ Rudý květ.
A Rychlých šípů bylo pět.
S Bublinou celkem: Tři muži a pes.
Ve člunu. Jednou pořádali ples,
ale to už je pohádka. O Popelce.
A já chci spíš vzpomínat na Vetřelce.
Přišel myslím z Marsu a měl čtyři tykadla.
Sci-fi jsem měl radši nežli dětská říkadla.
Hlavně sci-fi, v které Timur sovětský byl hrdina.
Jeho parta s Čukem, Gekem byla vzorná rodina.
My Češi Hurvínka jsme zase měli. S Máničkou.
Poláci Stašíka, jenž prchal s Nelou. Maličkou.
A Němci měli Oldu Šetrného, v čas nouze.
Angláni Robinsona, Francouzové Proklouze.
Jen jednu v paměti přiznávám malou díru:
Nevím už přezdívku čtvrtého z mušketýrů,
jenž Konstancii miloval.
Jak on se jenom jmenoval?
To už fakt netuším.
Už vím – Mirek Dušín!