V chrámu sv. Michala v Brně často obdivuji obraz alexandrijské mučednice, která svou učeností, moudrostí a láskou ke Kristu vítězí ve velké disputaci nad pohanskými filosofy, aby na její krk vzápětí dopadl katův meč… Kateřinin příběh je dobrým námětem k meditaci o smyslu dějin a o smyslu lidského života. Její dnešní svátek připomínám svou starší básničkou.
Ta, která Lásku následuje
s Ní snesla všechno trýznění
Teď svědectví své dovršuje
jež srdce mnohých promění
Jeden krutý úder meče
její oči zavírá
Pokorná a čistá, vkleče
krásná dívka umírá
Utržen byl něžný květ
zapadlo slunce, zdá se
V temnotě se octl svět
veta je po vší kráse
Víra zná odpověď na otázky:
Krása v květu zakletá
v zahradě věčnosti, v říši Lásky
právě navždy rozkvétá
Už vidíš tam Krista
Slunce jediné
Jsi čistá, vždy čistá
Aikateriné