V době brněnského koncertu Boba Dylana jsem ve svém blogování spojeném s anglickými písňovými texty a mými pokusy o jejich převádění do češtiny začal přecházet od Leonarda Cohena k Bobu Dylanovi. Program Dylanova koncertu mi však současně připomněl i Cohena, protože obsahoval citát tohoto umělce hovořící o tvůrčím souznění, společenství a bratrství mezi ním a Dylanem. Tento týden bych se chtěl vrátit ke Cohenovým žalmickým textům a nabídnout jejich další parafráze. Dnes půjde o píseň „By the Rivers Dark“ z roku 2001.
Tam u temných řek
sloužím – nevím komu.
Promarňuji život
v Babylonu.
Zapomněl jsem zcela
svatých žalmů tón.
Pohltil mou víru
temný Babylon.
Tam u temných řek,
k nimž mě osud zatáh’,
nevnímal jsem Toho,
který mi byl v patách.
Musel mě tam zranit,
do srdce mne tnout,
abych přestal zírat
na řek temný proud.
Obklopil mě tmou,
abych spatřil v ní
zrakem svého srdce
prsten zásnubní.
Já však stále u řek,
k nimž mě osud zatáh’,
nevnímal jsem Toho,
který mi byl v patách.
Zapomněl jsem na Něj
v stálém shonu.
Cítil jsem se doma
v Babylonu.
Zasáhl mé srdce
v jeho velké tmě:
„Srdce není tvoje,
ale patří Mně!“
Od té chvíle v klidu
nemohu už spát.
Ve svém temném srdci
slyším vítr vát.
Temné mraky v srdci
vítr rozhání.
Tam u temných řek
přijde svítání.
Byť mé písně rostou
na zlomeném stromu,
přece žalmy zpívám
v temném Babylonu.
Tam u temných řek,
k nimž mě osud zatáh’,
opěvuji Toho,
který je mi v patách.
Ať mé srdce chřadne
jak zlomený strom,
jestli zapomenu
na svůj Babylon!
2024 ©