Tuto básničku jsem napsal v dubnu 2005, po smrti papeže, kterého pokládám za jednu z největších postav církevních i obecných dějin druhé poloviny dvacátého století.
Tak jako Abraham
uslyšel výzvu,
aby odešel ze své země
a stal se otcem zástupů
Vykročil.
Vydal se zcela Tomu,
který jej vyzval:
Pas ovce mé...
A tak je pásl.
S pastýřskou holí v ruce
vedl je jistým krokem
temnými roklemi našeho času
Putoval za nimi bez umdlení
po všech končinách světa,
zeměmi bez lásky, říšemi zloby.
Nebál se rvát je z dračí tlamy
Zběsilé smečce dravých vlků
opilých pachem krve
zvěstoval křížem
mír Beránkův
Před celým světem pozvedl kalich s Krví.
Stal se Tím, koho přijal.
Šel Jeho cestou až na Golgotu
a dál
2024 ©