V poslední době jsem psal o Nikodemovi, o Bonovi či o mistru Eckhartovi, který nás učí cestě od vlastního ega k Bohu. Dnes se s blogováním na čas rozloučím krátkým shrnujícím článkem, v němž mi jako pomůcka k porozumění Bibli ještě jednou poslouží motivy z písní U2.
Půjde konkrétně o aktuální album Bona a spol. "Songs of Innocence", které nemusím představovat celé, protože to jsem již učinil v jiném svém textu. (1) Ten zde jen maličko doplním.
Poslední dobou hodně přemýšlím o otročení egu, ze kterého nás sice Kristus vysvobodil, ale my se často chováme jako vězni, kteří úpí ve svých celách, místo aby z nich otevřenými dveřmi vyšli ven. Takovýto obraz se objevuje například v písni Bruce Springsteena "Living Proof", v němž zpěvák rozmlouvá s Pánem, který překonal jeho zlobu a vztek a ukázal mu, že jeho vězení je otevřené a mřížemi jsou v něm jen staré stíny.
Bono v "Songs of Innocence" používá jinou, neméně výmluvnou metaforu. Píseň "Every Breaking Wave" obsahuje obraz vln, které se jedna za druhou neustále rozbíjejí o pobřeží; jeho pointou je odkaz k našemu egu, jež z nás dělá štvance, kteří se za každou z takovýchto "vln" neustále ženou. Jde v neposlední řadě o vlny touhy po úspěchu, po "vítězství", kterého bychom v různých oblastech svého života chtěli dosáhnout, i když "každý gambler ví, že tím, kvůli čemu zde doopravdy jsme, je prohrávání". Nebo ještě lépe přeloženo: tím, kvůli čemu zde doopravdy jsme, je ztrácení sebe sama.
Ve skutečnosti zde v Bonově textu zaznívá odkaz ke známým evangelním veršům: "Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje Mne, není Mne hoden. Kdo nalezne svou duši, ztratí ji; kdo ztratí svou duši pro Mne, nalezne ji." (2) Máme zřejmě jen dvě možnosti: ukřižovat své ego v následování Krista a tím sami sebe nalézt, anebo naopak otročením egu všechno ztrácet. Obě alternativy se dají shrnout i jako pokora vs. pýcha. Jedna z dobrých recenzí na album "Songs of Innocence" uvádí:
"Bono hovoří o tom, jak někdo, kdo ví, že je sám svým vlastním nejhorším nepřítelem, zkoumá sám sebe... Když zpívá o tom, že se nemáme nechat unášet každou vlnou a že pro toho, kdo káže, je těžké naslouchat, jde o momenty, ve kterých se s námi sdílí o svůj objev, že místem, na němž lze nalézt naplnění, je pokora. Píseň klade dobrou otázku: "Jsme tak bezbranní proti přílivu?" Zpívá se v ní o síle duchovního odevzdání se, která je nakonec jedinou silou, jež nám umožní, abychom nezničli sami sebe." (3)
Odevzdat se Kristu a nalézt v Něm pokoj, radost a naplnění, anebo se o to vše nechat okrádat svou pýchou a egocentrismem. K těmto alternativám Bono znovu odkazuje i v závěrečné písni alba "Songs of Innocence" s příznačným názvem "The Troubles". Je v ní řeč o trablech s egem, o trápeních, která nám působí naše sebestřednost. Bono v ní vlastně uměleckým jazykem říká totéž, co prozaicky vyslovil už před deseti lety v rozhovoru s Michkou Assayasem, v němž mluvil o kříži ega (které jej jako umělce křižuje kvůli každé hlouposti typu negativní recenze na jeho dílo) - a o kříži Krista, který jediný nás od všech našich "shitů" může osvobodit. (4)
Jeden z veršů písně "The Troubles" říká, že "není lehké přijmout bolest někoho Jiného". Jinými slovy, je nelehké (avšak možné a nutné) přijmout místo kříže našeho ega kříž Kristův.
Stejná výzva je také podstatou učení Mistra Eckharta a objevuje se i v příběhu biblického Nikodema. V něm ji krásně objevil a popsal polský spisovatel Jan Dobraczyński, který ve svém románu o Nikodemovi mezi známou evangelní scénu Ježíšova rozhovoru s Nikodemem o nutnosti znovu se narodit a příběh ukřižování vkládá ještě jedno Nikodemovo setkání s Kristem, v němž Ježíš Nikodemovi (jako obvykle nic nechápajícímu) pomalu a trpělivě vysvětluje:
"Máš příliš mnoho trápení, starostí, neklidu, obav... Dej mi je, dej mi to všechno, Nikodeme, synu Nikodemův, přijď a následuj mě... Chci, abys mi dal vše, co tě tíží... Chci, abys sňal z ramen svůj kříž starostí a obav, a vzal můj... Vyměňme si svůj kříž, Nikodeme." (5)
Kéž nakonec všichni dojdeme štěstí a spásy v této výměně křížů tak, jako románový Nikodem.
Poznámky:
1) "Songs of Innocence, třinácté album U2", 18. 12. 2014, URL: vitmachalek.blog.idnes.cz/c/439982/songs-of-innocence-trinacte-album-u2.html
2) Matoušovo evangelium 10:38-39.
3) Keith Hartel, "U2 are a Christian band giving you a gift called Songs Of Innocence. Why you wanna be so shitty?", 17. 9. 2014, URL: reviewstalker.com/2014/09/u2-christian-band-giving-gift-called-songs-of-innocence-wanna-shitty/
4) Bono on Bono: Conversations with Michka Assayas, London: Hodder, 2005, s. 206.
5) Jan Dobraczyński, Listy Nikodemovy, Praha: Vyšehrad, 1969, s. 101.
2025 ©