Víra je radost. Spočívá ve schopnosti radovat se nejen tehdy, když věci dopadají podle našich představ a přání, ale i tehdy, když se vůle Boží děje způsobem, který nás vyvádí z míry. Radovat se nejen z vlastního štěstí, ale také ze štěstí druhých.
Toto téma pro mne obzvlášť zřetelně vystupuje do popředí při rozjímání nad Lukášovým evangeliem, které podle rozpisu biblických čtení „Vezmi a čti celou Bibli“ přišlo na řadu v dubnu 2014.
Ani v tomto kratičkém článku patřícím do rubriky „Biblických meditací“ se podobně jako jindy nevyhnu přesahům jinam – do rubrik „Osobní“ a „Hudba“. Ve vztahu k podobenství o otci a dvou synech z Lk 15:11–32 se mi vybavují na jedné straně písně U2 vyjadřující možnost a schopnost radovat se s Kristem (např. Rejoice) a na straně druhé písně Bruce Springsteena (např. Mansion on the Hill), v nichž je sice vypravěč svědkem této radosti, ale sám se na ní není s to podílet…
V závěru zmíněného podobenství se popisuje následující situace: Marnotratný syn se poté, co rozházel otcovy peníze a musel se v cizině živit pasením prasat, se zkroušeným srdcem vrací domů. Otec mu běží vstříc, šťastný, že jej má živého a zdravého zase doma, a jeho návrat slaví báječnou hostinou plnou radosti. Starší bratr marnotratného syna se však z této radosti sám vylučuje. Trucovitě stojí před domem, v němž se hostina koná, a když otec vychází ven a domlouvá mu, zlostně odsekává: „Hle, tolik let už ti sloužím a vždycky jsem dbal na tvá nařízení. A mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. Když ale přišel tenhle tvůj syn, který prohýřil tvůj majetek s nevěstkami, dals pro něj zabít vykrmené tele!“ (Lk 15:29–30)
Staršího bratra v jeho zatrpklosti a zlobě nějak nenapadlo, že hostinou, na níž se může poveselit, je ta, která v otcově domě právě probíhá. I já jsem před lety jedno takové pozvání na hostinu prošvihnul – a velmi toho lituji. Doufám, že další přihrávku k radosti už nepropasu, byť by i opět přišla v situaci nejednoduché („na kříži“).
Mým vzorem, mou nadějí a mou milovanou postavou z Lukášova evangelia je zde „lotr po pravici“ z Lk 23:40–43. Představuji si, že starší syn z podobenství, který svůj život promarnil v zahořklosti, je totožný s tímto „lotrem“, který ho patrně promarnil zahořklým a marným odbojem proti Římanům. Pozvání na mesiášskou hostinu se pro tohoto muže znovu opakuje ještě v posledních chvílích jeho života – a on tentokrát Ježíšova slova „Dnes budeš se mnou v ráji“ s radostí přijímá. Modlím se, aby to se mnou dopadlo podobně dobře…