Ve svém článku z přelomu loňského a letošního roku jsem bohužel marně doufal, že v roce 2021 bude Británii dopřána oslava stých narozenin královnina manžela prince Philipa. Dnes je nicméně (bez ohledu na tento stín) unikátní den, v němž se pětadevadesátých narozenin dožívá samotná panovnice Velké Británie a Commonwealthu.
Alžběta II. spatřila světlo světa dne 21. dubna 1926. Jejími rodiči byli vévoda a vévodkyně z Yorku. Její otec byl až druhorozeným potomek krále Jiřího V. a s nástupem dívenky na trůn původně nikdo nepočítal. Roku 1936 se však její otec stal králem Jřím VI. a Alžběta korunní princeznou.
Roku 1947 se z lásky provdala za Philipa, někdejšího prince řeckého a dánského. Od té doby se k jeho jménu vázal titul védody z Edinburghu. Byl pozdější královně oporou po neuvěřitelných třiasedmdesát let. Jejich prvorozeným synem se stal v roce 1948 princ Charles, v dalších letech následovali Anna (1950), Andrew (1960) a Edward (1964).
Po smrti svého otce ze 6. února 1952 Alžběta usedla na trůn. Slavná korunovace se konala 2. června 1953. Byla poprvé přenášena televizí a znamenala symbolický konec stísněného poválečného období. Když se stala královnou, byl premiérem Winston Churchill a dnešní premiér Boris Johson ještě nebyl na světě.
V době své vlády musela sledovat zrychlený rozpad britské koloniální říše, přičemž však nadále existuje Commonwealth, Britské společenství národů, jehož členské země ji uznávají za svou panovnici. Státy Commenwealthu navštívila při své velké cestě ke stříbrnému jubileu vlády z roku 1977.
Z bezpočtu královniných zahraničních cest byla historicky nejprůlomovější oficiální státní návštěva panovnice, která je i hlavou anglikánské církve, ve Vatikánu z roku 1980. V dobách někdejších konfesních konfliktů by takováto událost byla zcela nemyslitelná. Královna na ni navázala i oficiálním přijetím papeže Jana Pavla II. v Buckinghamském paláci o dva roky později a svou návštěvou katolické katedrály ve Westminsteru, vykonané poprvé v dějinách roku 1985.
Jejím nejhorším rokem byl rok 1992, který sama nazvala rokem „příšerným“ (annus horribilis). V tom roce se rozvedla její dcera, jeden ze synů se formálně rozešel se svou manželkou a manželství druhého syna procházelo krizí. Královnino sídlo Windsor bylo poničeno požárem a monarchie byla vystavována narůstající kritice a veřejnému přetřásání jejích potíží. V následujících letech pokračovalo veřejné propírání manželství jejího syna (a následníka trůnu) Charlese a princezny Diany, směřujícího k rozvodu. Když v roce 1997 Diana zemřela při autonehodě, královnin postoj byl zprvu kritizován jako chladný, ale posléze si Alžběta vyjádřením obdivu k Dianě jako matce svých vnuků, princů Williama a Harryho, získala respekt.
Zatímco politické projevy píše královně vláda, své osobní postoje vyjadřuje v projevech vánočních. Ty jsou především od křesťanského milénia roku 2000 v ostrém protikladu k postupuzující sekularizaci britského veřejného života, protože v nich královna osobně vyznává svou víru. V oné vánoční promluvě z roku 2000 o ní řekla, že „představuje rámec, ve kterém se snaží vést svůj život“.
Roku 2002 panovnice oslavila zlaté jubileum svého nástupu na trůn. Absolvovala rozsáhlou cestu po svých dominiích. I když probíhaly veřejné oslavy tohoto výročí, byly skromnější než u předchozího (stříbrného) jubilea, a to i z důvodu úmrtí královniny matky a sestry na počátku roku.
V roce 2012 následovalo diamantové jubileum, tedy šedesáté výročí nástupu na trůn. Ve zvláštním poselství královna zdůraznila, že „v tomto speciálním roce se znovu zasvěcuje službě vám všem“. Roku 2015 se stala nejdéle vládnoucím britským panovníkem v dějinách a v následujícím roce nejdéle vládnoucím monarchou na světě.
Letošní odchod jejího milovaného manžela na věčnost z 9. dubna 2021 je pro královnu krajně těžkou zkouškou. Alžběta však na ni nereaguje abdikací, ale – jak je v jejím stylu – dalším plněním svých povinností. Obdivuhodná žena.
Časová osa:
1926 – Alžbětino narození
1936 – korunní princeznou
1947 – sňatek s princem Philipem
1948 – narození prvorozeného syna prince Charlese
1952 – Alžbětin nástup na trůn
1953 – slavná korunovace
1977 – výroční cesta po Commonwealthu
1980 – první oficiální státní návštěva Vatikánu
1992 – „annus horribilis“
1997 – smrt princezny Diany
2015 – Alžběta II. nejdéle vládnoucím britským panovníkem
2021 – smrt prince Philipa
2024 ©