Tato část mého blogování o dějinách Brna bude věnována dlouhému období od roku 1801 do roku 1918, kdy bylo Brno v rámci Moravy i celé habsburské monarchie (od 1804 Rakouského císařství) mj. významným centrem textilního průmyslu.
Na počátku slávy „mančestráckého“ Brna stála průmyslově špionážní cesta do Anglie, kterou v roce 1801 podnikli dva moravští učenci, starohrabě Hugo Franz Salm a lékárník Vincenc Petke. Z Anglie ilegálně přivezli nákresy spřádacího stroje na vlnu, které v následujících letech umožnili rozmach brněnského soukenictví.
Zájem o brněnské textilní výrobky po celé Evropě vzrostl za napoleonských válek, které znemožnily dovoz látek z Anglie. Manufaktury a továrny musely vyrábět více a levněji, a proto hledaly pomoc v zavádění různých strojů. Již roku 1814 v Brně pracoval první parní stroj v hasburské monarchii. V témže roce byla v nedalekých Šlapanicích založena strojírna J. A. Luze (pozdější První brněnská strojírna), přemístěná roku 1836 do Brna.
Ještě předtím se Brno stalo místem válečného dění. Dne 19. listopadu 1805 vstoupil do města Napoleon s početným francouzským vojskem. 2. prosince byla v blízkosti města svedena „bitva tří císařů“ u Slavkova, které se zúčastnilo 160 tisíc vojáků. Před bitvou a hlavně po ní Brno v plné míře okusilo útrap spojených s vojenskou okupací. V roce 1809 následovala ještě druhá okupace města po porážce Rakušanů u Wagramu.. Měla za následek konec Špilberka jako zemské vojenské pevnosti. Po napoleonských válkách si Brňané jistě upřímně oddechli, což symbolicky ztělesnil známý empírový obelisk v Denisových sadech z roku 1818.
Pokračující rozvoj města byl ve znamení přílivu pracovníků v textilním průmyslu. Rozproudil se i společenský život a objevily se vzdělávací aktivity. Roku 1818 bylo zásluhou Huga Salma a Antonína Bedřicha Mitrovského založeno Františkovo, dnešní Moravské zemské muzeum. Později (1839) byl historikem Antonínem Bočkem v Brně založen i zemský archiv.
Nejvýznamnější osobnosti Brna první půle 19. století a národního obrození brněnských Čechů byly spojeny s církevním prostředím. Známými buditeli a literáty se stali například na Špilberku a později v Obřanech u Brna působící kněz Tomáš Fryčaj či piarista František Dominik Kynský. Ten ovlivnil i literární vývoj Františka Sušila, nejvýznamnějšího brněnského obrozence známého mottem „Církev a vlast – ty v mojích milují sestersky se ňadrech. Každá půl, každá má moje srdce celé“. Roku 1837 se Sušil stal profesorem brněnského alumnátu, tedy diecézního bohosloveckého učiliště, které se pak jeho přičiněním stalo střediskem českého národního života v Brně.
Revolučním mezníkem ve vztahu k dopravě osob a zboží se stal začátek budování železniční sítě příjezdem prvního vlaku z Vídně do Brna v roce 1839. V letech 1843–1849 byla vystavěna i železniční trať Brno – Česká Třebová.
30. a 40. léta se stala dobou stálého růstu „rakouského Manchestru“. Situace dělníků však zpravidla nebyla uspokojivá. Pokud se stěhovali z venkova do Brna, vytvářeli si dělnické kolonie s ubohým bydlením bez vodovodu a kanalizace. Později bydleli ve velkých činžovních domech stavěných v blízkosti továren, které však také skýtaly neuspokojivé a přelidněné bydlení.
Roku 1847 bylo zřízeno telegrafní spojení Brna s Vídní. V témže roce byl vydán první regulační plán na rozšíření města. V roce 1848 byla postavena městská plynárna a zavedeno plynové osvětlení.
Z událostí revolučního roku je dále třeba zmínit konání moravského konstitučního sněmu v Redutě. Trvalejší význam však měl pád omezení týkající se brněnských Židů. I v jejich případě začal příliv přistěhovalců do Brna. Na zakoupených pozemcích byla hned postavena synagoga (1855) a zřízen hřbitov (1852).
Důležitý mezník v dějinách Brna představuje rok 1850, kdy byla v Brně založena německá vysoká škola technická a především došlo k připojení 29 předměstských obcí. Brno přestalo být vojenskou pevností a mohlo zbořit hradby a brány, což umožnilo připojení předměstí (Špilberk, Staré Brno, Křenová, Křídlovická, Dornych, Trnitá aj.). Počet obyvatel Brna se přiblížil k 50 tisícům.
Roku 1853 byla v Brně založena Matice moravská, důležitá učená společnost podporující české školství. Zprvu byla protějškem Katolické jednoty, později se stala konzervativnější. O dvacet let později navštívil právě z jejího podnětu Brno už churavý František Palacký a byl českým Brnem přivítán s velkými ovacemi.
Projevem náboženské plurality a tolerance a jednou z nových dominant Brna se stal výstavný evangelický chrám známý jako Červený kostel, postavený v letech 1863–1867.
Roku 1869 byla dána do provozu koňská pouliční dráha. Koněspřežná trať se příliš neprosadila; roku 1884 byla nahrazena parní dráhou a v roce 1900 elektrifikována.
Nejvýznamnější osobností Brna druhé poloviny 19. století byl patrně zakladatel genetiky a od roku 1868 opat starobrněnského opatství Johann Greger Mendel. S Brnem byla spojena i řada dalších známých osobností, například v samotném starobrněnském klášteře skladatel Pavel Křížkovský. Později se k nim zařadili i Leoš Janáček, Petr Bezruč, Viktor Kaplan a mnozí jiní (včetně autora slavkovské Mohyly míru, kněze Aloise Slováka).
České Brno bylo stále v pozici slabšího, zatímco na radnici vládli Němci. Za události českého Brna byly považovány i věci typu založení prvního českého knihkupectví – Barvičova z roku 1883. Roku 1884 bylo slavnostně otevřeno Prozatímní české divadlo (německé bylo o dva roky dřív osvětleno Edisonovými žárovkami). Prostředí v Brně však bylo bilingvní, čeština a němčina se míchaly a při rozhovorech se neřešilo, kdo je Čech a kdo Němec.
Významným českým deníkem se staly Lidové noviny (původně Moravské listy, přejmenovány na popud T. G. Masaryka). Založil je roku 1893 Adolf Stránský. Jejich literární úroveň se zvýšila po příchodu pozdějšího šéfredaktora Arnošta Heinricha roku 1904.
Zatímco českou univerzitu se v Brně za Rakouska založit nepodařilo, roku 1899 vzniklo rozdělením doposud německé techniky české vysoké učení technické. Roku 1905 došlo při demonstraci za českou univerzitu k tragické události v podobě smrtelného zranění mladého dělníka Františka Pavlíka policií. Paradoxně v témže roce 1905 vyšlo z Brna i velmi pozitivní Moravské vyrovnání, které snížilo národnostní napětí v zemi.
Symbolicky významným projektem se stala přestavba Petrova z let 1904–1908. Katedrála obdržela dvě štíhlé novogotické věže podle vzoru francouzské gotiky. Smyslem byl pro Brno charakteristický motiv dvou vrchů, Špilberku a Petrova, z nichž jednomu vévodí nízká světská horizontála (později bohužel přestavbou narušená) a druhému vysoká sakrální vertikála.
V době kolem začátku století došlo i k budování nových farních kostelů. Patřil k nim chrám Božského srdce Páně v tehdy ještě samostatných Husovicích (1910), kostel sv. Klementa Marie Hofbauera v Horních Heršpicích (1912) a kostel Neposkvrněného početí Panny Marie na Křenové (1914).
O stálém vzestupu Brna svědčí i sčítání lidu z roku 1910. Podle nich žilo v Brně už více než 125 tisíc obyvatel. Z toho se k německé dorozumívací řeči hlásilo 65,5 % a k české 32,8 %. Do těchto počtů pochopitelně nebyli započítáni převážně čeští obyvatelé bezprostředního okolí města. V témže roce 1910 mělo Brno už 320 továren, z toho 70 textilních.
Rozvoj města zbrzdila první světová válka. Její vypuknutí už koncem června 1914 předčasně ukončilo brněnský sokolský slet. Následovala militarizace společnosti, jejímž symbolem se stal „obranný“ rytíř (Wehrmann) na dnešním náměstí Svobody. Brňané za války trpěly nedostatkem potravin a dalšího zboží a Češi i perzekucí. Odboj orientující se na Masarykovu zahraniční akci byl však ve městě slabý a patřila k němu jen skupina kolem Arnošta Heinricha. Na konci války Brňané den po Pražanech, 29. října 1918, zjistili, že monarchie končí.
Časová osa
1801 – Salm a Petke přivážejí z Anglie nákresy spřádacího stroje
1805 – Napoleon v Brně; bitva u Slavkova
1809 – druhá napoleonská okupace Brna
1814 – v Brně pracuje první parní stroj v habsburské monarchii
1818 – založení Františkova muzea
1837 – František Sušil profesorem brněnského alumnátu
1839 – příjezd prvního vlaku z Vídně
1848 – městská plynárna a plynové osvětlení
1850 – připojení 29 předměstských obcí
1852 – zřízení židovského hřbitova
1853 – založení Matice moravské
1868 – Mendel opatem starobrněnského kláštera
1869 – koňská pouliční dráha
1882 – německé divadlo osvětleno Edisonovými žárovkami
1893 – založení Lidových novin
1900 – elektrifikace městské dopravy
1908 – dokončení přestavby Petrova
2024 ©