Apokalypsa (Gospelový odkaz Johnnyho Cashe III)

Čeští milovníci Knihy knih se nedávno konečně dočkali prvního svazku Českého ekumenického komentáře k Novému zákonu. Pozoruhodnou volbou jeho redaktorů se jednalo o komentář k Apokalypse neboli Zjevení Janovu. Když jsem tuto knihu uviděl v knihkupectví, lačně jsem po ní sáhnul v tušení, že mi pomůže lépe porozumět jak bibli, tak i pozdním písním Johnnyho Cashe a Boba Dylana, jejichž texty jsou hojně syceny právě apokalyptickými motivy. Spojení mezi některými písněmi uvedených muzikantů a Janovým viděním je pro mne až fascinující: takřka jako bych se při jejich poslechu ocital v páté kapitole Apokalypsy a viděl autora hudby a slov, jak se s kytarou v ruce zařazuje do zástupu čtyřiadvaceti starců a zpívá píseň o Beránkovi, který je hoden přijmout Knihu a rozlomit její pečetě… Tento pocit ve mně vyvolává jmenovitě píseň Johnnyho Cashe „The Man Comes Around“, které chci věnovat tento příspěvek. 

Uvedená píseň vyšla na stejnojmenném albu z roku 2002 – posledním albu Johnnyho Cashe, jehož vydání se ještě autor dožil. Z bookletu této desky se na nás dívá tvář starého muže, který se už zjevně blíží ke konci svých dnů: starce, který má sepjaté ruce a takřka již slepým, leč duchovně vidoucím okem upřeně hledí kamsi do dálky…

Všechny ostatní (jakkoliv skvělé) songy uvedeného alba jsou do jisté míry zastíněny písní titulní. (1) Svědčí o tom i skutečnost, že jim Johnny Cash ve svém sleeve-notu věnuje jen povšechnou zmínku v posledních dvou větách,  zatímco o „The Man Comes Around“ se v něm až vášnivě rozepisuje jako o písni pro něj nesmírně důležité, jejímuž psaní věnoval víc času než práci na kterémkoliv jiném svém songu. Inspiraci k ní se zrodila ve snu, ve kterém byl autor podle svých slov v Buckinghamském paláci uveden k britské královně:

„Když jsem k ní přistoupil, královna na mě pohlédla a řekla: ,Johnny Cashi, vypadáš jako zlámaný strom ve vichřici!’ (2) Pak jsem se samozřejmě probudil. Uvědomil jsem si, že ,zlámaný strom ve vichřici’ mi zní povědomě. Nakonec jsem dospěl k závěru, že je to biblický citát, a našel jsem jej v knize Job. Vzešla z toho píseň, pro kterou jsem si začal půjčovat verše z knihy Zjevení.“ (3)

Uvedený „citát“ jsem v tomto znění v knize Job nikde nenašel. Nakonec jsem pochopil, že zde Cash se čtenářem či posluchačem hraje podobnou hru jako samotný autor Apokalypsy, u jehož odkazů na Starý zákon se nejedná ani tak o citáty jako spíš o narážky, které mají čtenáři rozluštit. (4) V Johnnyho odkazu na knihu Job (a v obrazu stromu zmítaného vichřicí v refrénu písně) jde zřejmě o autorovo nepřímé ztotožnění se s velkým starozákonním trpitelem, o cudnou narážku na fyzickou, duševní i duchovní bolest, kterou trpěl jak biblický Job, tak i Johnny Cash v době, kdy psal „The Man Comes Around“.

Autor písně již stojí na prahu smrti, čímž se podobá i autorovi Apokalypsy. V této situaci se člověku na způsob filmu promítá celý jeho život – anebo také, jak tomu bylo v případě sv. Jana ze Zjevení, celé světové dějiny – a on vše vnímá jako příběh odehrávající se „na samé hranici mezi časností a věčností“. (5)

Píseň „The Man Comes Around“ spojuje se Zjevením Janovým i její snová logika. „Ve snu můžeme potkat někoho blízkého a víme, že je to on, přesto, že (vlastně) vypadá úplně jinak. Ve Zj můžeme potkat beránka, a přitom víme, že je to vlastně Kristus. Bytost, o které víme, že je to beránek, může mít zase pro změnu sedm rohů nebo být pokryta očima, a za jistých okolností být lvem. Bytosti podobné starcům mohou padat k zemi před trůnem, a přitom mávat kadidlem (k čemuž je obvykle potřeba nejméně jedné ruky) a hrát na loutnu (k čemuž je potřeba obou). Mohou bez ustání metat své koruny z hlavy před trůn, aniž by někdo vysvětlil, kde berou stále nové a nové, aby bylo co metat. Jazyk se může změnit v meč (a přesto jej lze i nadále používat k mluvení), a podobně. Ve snu je možné všechno a obvykle se ničemu nedivíme…“ (6)

„The Man Comes Around“ začíná a končí citáty ze šesté kapitoly Apokalypsy. Jeden z nich se týká sinavého koně, nesoucího jezdce jménem Smrt (tedy symbolu válek a humanitárních katastrof, vinoucích se jako červená nit celými dějinami), druhý bílého koně, na kterém podle některých výkladů Zjevení přijíždí sám Kristus. Také mužem z názvu Cashovy písně je Ježíš, přicházející ukončit zkoušky a pohromy dějin (ať již se jedná o dějiny národů, anebo o historii jednoho lidského života…). Autor vyhlíží Vykupitele s úpěnlivostí Joba či autora Apokalypsy. Spasitel je ovšem zároveň svrchovaným Soudcem, „který rozhodne, kdo bude obviněn a kdo osvobozen“, jak o tom Johnny Cash zpívá v úvodní sloce. Také druhá sloka pak působivým obraty vypovídá o tom, že poslední soud nebude selankou, ale děsivým setkáním hříšného člověka s Boží svatostí… (7)

Cashova píseň vážným a slavnostním tónem směřuje ke svému refrénu, v němž se zvěstuje příchod království Toho, který je Alfou a Omegou dějin. Zde se jedná o odkaz k začátku i konci knihy Zjevení. (8)

Na začátku třetí sloky zaznívá zvěst o tom, že až „do Armagedonu“ – apokalyptického místa Poslední bitvy (9) – nenastane „žádný šalom“. Teprve potom Bůh ukončí hrůzy, páchané lidmi v celém průběhu dějin. Cash to vyjadřuje evangelní metaforou o slepici, která pak konečně shromáždí svá kuřata pod křídla (10), aby pak vyzpíval již zmíněný obraz z Apokalypsy, ve kterém starci metají své koruny před Toho, který sedí na trůně (11), což ve Zjevení vyjadřuje bezvýhradné podřízení se Bohu a definitivní konec jakékoliv vzpurné, svévolné a násilnické lidské moci. (12)

Píseň ovšem dějiny lidské svévole a hříchu, ve kterých stále žijeme, neuzavírá – tak jako je neuzavírá ani Apokalypsa. Zůstává naopak dramaticky otevřená a v jedné ze svých posledních slok dokonce parafrázuje zvláštní výzvu ze závěru Zjevení: „Kdo křivdí, ať křivdí dál. Kdo je spravedlivý, ať zůstane spravedlivý. Kdo je pošpiněn, ať zůstane ve špíně.“ (13) Podle mnohých vykladačů Apokalypsy tato slova představují paradoxně vyhrocenou a provokativně formulovanou „last minute“ výzvu k pokání. (14) Takto ji snad chápal i Johnny Cash, který své posluchače vyzývá k naslouchání těmto slovům…

Poznámky:

1) I tak si však např. druhá píseň alba, cover verze balady „Hurt“ od Trenta Reznora, stala jednou z nejproslulejších Cashových písní. Fantastická je i Johnnyho cover verze songu „Personal Jesus“ od Martina L. Gorea (Depeche Mode) nebo milostné vyznání v písni „First Time Ever I Saw Your Face“ od Ewana MacColla.

2) V originále „like a thorn tree in a whirlwind“; český překlad citován podle recenze Michala Bystrova „Johnnymu Cashovi se zdá o královně“, Lidové noviny, 16. 1. 2003, s. 19.

3) Z Cashova sleeve-notu k albu „American IV: The Man Comes Around“, American Recordings 2002.

4) Viz Jiří Mrázek, Zjevení Janovo, Centrum biblických studií AV ČR a UK v Praze, 2009, s. 23.

5) Tamtéž, s. 74.

6) Tamtéž, s. 11.

7) Srov. „Posvátno“ od Rudolfa Otta (Praha: Vyšehrad, 1998, s. 41–44), ve kterém autor uvádí, že velké duchovní písně židovsko-křesťanské tradice vedle chvály Boží lásky a dobroty vyjadřují také ustrnutí a posvátnou bázeň před Bohem, který není dobráckým „Pánbíčkem“, ale vznešeným a svatým Majestátem.

8) Viz Zj 1:8.17–18 a Zj 22:13.

9) Viz Zj 16:16.

10) Srov. Mt 23:37.

11) Viz Zj 4:10.

12) Srov. Mrázek, cit. dílo, s. 69.

13) Viz Zj 22:11.

14) Mrázek, cit. dílo, s. 243.