Bob Dylan: All Along the Watchtower

Napsal Vít Machálek (») 30. 8. 2010 v kategorii Hudba, přečteno: 3013×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Letošní pražský koncert Boba Dylana, o kterém už jsem na tomto blogu psal, měl kuriózní dohru na stránkách Lidových novin. Jiří Zlatuška se v nich o Dylanovi rozepsal spíše z pohledu hipísáka než z pohledu bývalého rektora Masarykovy univerzity. Ve svém čtenářském ohlasu napadl článek, ve kterém o uvedeném koncertu referoval překladatel a hudební kritik Josef Rauvolf. Jeho rozhodný nesouhlas vyvolala  Rauvolfova věta, podle níž Dylan v písni „Rainy Day Women #12 & 35“ prorocky zpívá „každého stejně jednou ukamenujou“. Příslušný verš (v originále „everybody must get stoned“) je podle Zlatušky možné překládat výhradně jako „každý se musí zhulit“… (1) 

Sám bych se asi přikláněl spíše k Rauvolfovi, protože se mi nezdá, že by obrat „they’ll stone ya“, který se v „Rainy Day Women“ stále opakuje, šel přeložit jinak než „hodí po tobě kamenem“. Nejsem ale samozřejmě anglista a mohu se mýlit. V prvních letech své kariéry Dylan opravdu měl k drogové subkultuře blízko (i když se pak od ní distancoval) a může děkovat Prozřetelnosti, že nedopadl jako Jimi Hendrix a mnozí jiní. (2) V každém případě je však scestné Zlatuškovo tvrzení, že zmíněná píseň nedovoluje jiný než „feťácký“ výklad. Byť bych si třeba sám také někdy přál, aby to s interpretací Dylanových písní bylo jednodušší, kouzlo jejich textů spočívá v neposlední řadě právě v jejich mnohovýznamovosti. Výmluvně to ve své replice na Zlatuškův příspěvek  vyjádřil hudební publicista Vojtěch Lindaur:

„Josefův překlad považuji spíš za výraz jisté zdrženlivosti, kterou by měl mít každý, kdo se Dylanovými texty zabývá. Kupříkladu dylanoložka a překladatelka Gita Zbavitelová a překladatel Michal Bystrov v obří knize Bob Dylan Lyrics/texty 1962–2001 překládají inkriminovaný výraz jako ,každýho to musí trefit’. Zároveň ovšem pod čarou nabízejí i výraz ,sjet se’. A právě o to jde! Coby ,dylanolog’ amatér (…) mohu jen potvrdit platnost dávného titulku z článku z Melodie Jak si porozumět s chaosem?, a v tomto případě se tedy kolegy Rauvolfa zastat. Dylan je opravdu nevyzpytatelný …“ (3)

V tomto příspěvku bych se chtěl zabývat Dylanovou písní „All Along the Watchtower“, u které jsou přízviska jako mnohovýznamová, tajemná či nevyzpytatelná na místě ještě mnohem víc než třeba v případě „Rainy Day Women“. Její neuchopitelnost začíná už samotným názvem, který někteří překládají jako „Okolo strážní věže“, jiní jako „Všechno o strážní věži“ – a všem se zdá být „nějaký divný“. Zvláštní je i pořadí jednotlivých slok, které by podle mnoha vykladačů mělo být „správně“ opačné…

Uvedená píseň patří v Dylanově tvorbě k nejznámějším, i když mnohým je známá spíš v cover verzi výše zmíněného Jimiho Hendrixe. Pro mne je nicméně velmi důležitý její originální kontext. „All Along the Watchtower“ je z desky „John Wesley Harding“, kterou Bob Dylan nazval „prvním biblickým albem v rockové hudbě“. (4) Vyšla v roce 1967, v době, kdy se Dylan pokoušel vyprostit  z pout světské slávy a žít v ústraní se svou ženou a dětmi, při čemž se současně vracel ke svým židovským kořenům, studoval Martina Bubera a chasidismus a nalézal nikdy nekončící inspiraci v bibli (ve Starém i v Novém zákoně).

Texty písní z alba „John Wesley Harding“ „jsou plné náboženské symboliky, jejich jazyk připomíná biblický jazyk krále Jakuba, jakoby starozákonní postavy jsou vydané na pospas zemi podobné jakémusi post-válečnému americkému pomezí na hranici mezi minulostí a přítomností. (…) Bert Cartwright, který si dal tu práci, na zmíněné gramofonové desce nalezl neuvěřitelných 61 přímých biblických odkazů, z nichž pět bylo v písni ,All Along the Watchtower’“. (5) V následujícím výkladu budu vycházet z Dylanem používané Bible krále Jakuba (King James Version), nikoliv z českých verzí biblických textů.

Inspirace biblí je zřejmá už z názvu písně: „Strážní věž“ odkazuje k proroctví o pádu Babylóna z jednadvacáté kapitoly knihy Izajáš, ve kterém hlídka na strážní věži z Hospodinova příkazu ve dne v noci očekává, co se bude dít (Iz 21:8). Babylón je symbolem bezbožného světa, vystavěného na povýšenosti, domýšlivosti a sobectví, a prorok vyhlíží Boží soud, který na tento Babylón dolehne, zatímco babylónští princové pijí a hodují, byť by si měli chystat zbroj k poslednímu boji (Iz 21:5).

Třetí sloka Dylanovy písně zní (v překladu Gity Zbavitelové) takto: „Okolo strážní věže střežili výhled princové / zatímco všechny ženy přicházely a odcházely, a také bosí služebníci.“ (6)

V závěrečné čtvrté sloce pak strážný spatřuje dva blížící se jezdce, což je zjevná narážka na Iz 21:9, kde dvojice jezdců na koních ohlašuje pád Babylóna. Současně začíná „kvílet vítr“. Zde jde o odkaz ke „zkázonosnému větru“, který podle Jeremjášova proroctví (Jr 51:1) Hospodin vzbudí proti obyvatelům Babylónu.

Podle židovské dylanoložky Michaely Cookové se v „All Along the Watchtower“ neodrážejí jen biblické obrazy soudu nad zvráceným světem, ale i koncept kavany, převzatý z knihy Martina Bubera „Chasidismus a moderní člověk“:

„Buber vysvětluje kavanu jako jediný cíl vykoupení, až přijde Mesiáš a přinese všem lidem svobodu. Zbožný člověk čeká na jeho příchod jako otec čekající na návrat svého jediného syna ze vzdálené země, stojí na ,strážní věži’ s ,touhou v očích’. Také ostatní očekávají toho, který má přijít, a jsou si vědomi ,neúplného stavu světa.’“ (7)

Jak známo, judaismus nepřijímá Ježíše jako Mesiáše v neposlední řadě právě proto, že nepřinesl onu nápravu či dovršení „neúplného světa“, ve kterém stále žijeme. Křesťanství ovšem toto završení čeká při Ježíšově druhém příchodu, takže nelze vyloučit, že Ten, jehož opětovný příchod ze své „strážní věže“ vyhlíží církev, je totožný s Tím, kterého očekává synagoga…

Můj osobní pocit ze třetí sloky „All Along the Watchtower“ je takový, že „princové“ na straně jedné a „ženy“ a „bosí služebníci“ na straně druhé představují dvě kategorie lidí, jejichž postavení se při mesiánském převratu radikálně mění. Citované verše mi připomínají novozákonní „Magnificat“, ve kterém Panna Maria v prorockém vytržení velebí Pána, který prince svrhl z jejich trůnů a ponížené povýšil (Lk 1:52). Vraťme se však ještě k židovskému  výkladu Michaely Cookové:

„Pozvednout padlé, osvobodit uvězněné – toto téma z Buberova konceptu kavany Dylan přepracovává v úvodním verši ,Watchtower’. Buber píše, že duše jsou všude uvězněny, a toto je poslání: svoboda. ,Odsud přece musí vést nějaká cesta,’ zní úvodní slova písně.“ (8)

Začátek Dylanova textu („There must be some way out of here“) by se opravdu dal chápat jako odkaz k mesiánskému proroctví z Iz 61:1 („vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění“). Ježíš podle Nového zákona toto proroctví vztáhl na sebe (Lk 4:18). V písni Boba Dylana tato slova říká „šprýmař zlodějovi“.

Podle jednoho z možných výkladů se zde ocitáme na Golgotě, kde byl Kristus ukřižován mezi dvěma zloději (Mk 15:27). V první sloce hovoří „šprýmař“ (Ježíš)  a jeho slova odkazují k eucharistii: „Je tu příliš velký zmatek, nemohu si vydechnout. Obchodníci pijí moje víno, oráči ořou mou zem, a nikdo z nich neví, jakou má každá ta věc cenu.“ Druhou sloku pak lze chápat jako rozhovor mezi oběma zloději.  Jeden z nich se Kristu vysmívá (Lk 23:39) a ještě těsně před smrtí vyjadřuje své zcela povrchní smýšlení slovy, že „není proč se vzrušovat“ a že „život je jen žert“. Druhý z nich však svého kamaráda napomíná (Lk 23:40) a říká „přestaňme už mluvit pošetile, protože se připozdívá“. (9)

Většina interpretů má nicméně za to, že spolu v obou slokách rozmlouvají jen dvě osoby („šprýmař“ a „zloděj“). Podle již zmíněného pastora Berta Cartwrighta je šprýmařem Bob Dylan a zlodějem Kristus, který podle Zjevení 3:3 a 16:15 „přijde tak, jako přichází zloděj“. Dylan si stěžuje, že obchodníci pijí jeho krev, nechápaví snaživci interpretují jeho písně a nikdo nerozpoznává jejich význam. Ježíš projevuje porozumění. I on má podobnou zkušenost: lidé pijí svátnostné víno, aniž by tušili, že je Jeho krví, a na kříži zakusil „zmatek“, který Jej přiměl k výkřiku „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ (Mk 15:34) Pro Něj i pro Dylana však na konci nestojí smrt, ale vzkříšení. Tváří v tvář přicházejícímu Božímu soudu už nelze mluvit pošetile, ale je požadována jedině pravda. (10)

Z dalších možností budiž zmíněn ještě výklad, podle kterého jde v rozhovoru mezi šprýmařem a zlodějem o kontrast mezi dvěma typy lidí a o konflikt mezi bezbožnými a mocnými na straně jedné a pokornými lidmi čistého srdce na straně druhé (11), a interpretace, podle níž šprýmař a zloděj představují různé aspekty osobnosti Boba Dylana, rozpolceného mezi opravdovostí jeho tvorby a její komercionalizací. (12)

Na tomto místě bych svůj článek mohl ukončit potvrzením pravdivosti již citovaných slov o tom, že „Dylan je opravdu nevyzpytatelný“, a „postmoderním“ konstatováním, že si jeho texty může každý vykládat jak chce a že každý interpret při tom má svou pravdu. Takovýmto závěrem bych ale vlastně dal za pravdu onomu truchlivě povrchnímu názoru, že „není proč se vzrušovat“  a že „život je jen žert“…

Neprvoplánovost a obtížná uchopitelnost písní Boba Dylana by ovšem jejich posluchače měla vést k pravému opaku, totiž k vážnému a opravdovému hledání pravdy.  K hledání, které se musí týkat nejen smyslu písňových textů, ale také a především smyslu vlastního života…

Toto základní poselství „All Along the Watchtower“ skvěle vystihuje cover verze této písně, obsažená na albu skupiny U2 „Rattle and Hum“. Bono Vox v ní uprostřed Dylanova textu křičí: „Nemám nic než červenou kytaru / tři akordy a pravdu / nemám nic než červenou kytaru / dál už je to na tobě…“ Říká tak, že jeho či Dylanovy písně vlastně lidem po hudební stránce nemohou mnoho nabídnout a že jejich skutečný význam leží jinde: ve výzvě k poctivému hledání pravdy ve světě plném povrchnosti, klamu a lži.

Poznámky:

1) Jiří Zlatuška, Žádné proroctví, Lidové noviny, 15. 6. 2010, roč. 23, č. 138, s. 11.

2) Dylan se dokonce sám jednou vyjádřil v tom smyslu, že za  jiných okolností mohl Hendrix přežít a on zemřít (viz Nigel Williamson, The Rough Guide to Bob Dylan, 2. vyd., London: Rough Guides, 2006, s. 235).

3) Vojtěch Lindaur, Žádné proroctví? Ba jo!, Lidové noviny, 17. 6. 2010, roč. 23, č. 140, s. 11.

4) Steve Turner, Touha po nebi: Rock’n’roll a hledání spásy, Praha: Návrat domů, 1997, s. 137.

5) Zdeněk R. Nešpor, Děkuji za bolest…: Náboženské prvky v české folkové hudbě 60.–80. let, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006, s. 71–72.

6) Bob Dylan, Lyrics/Texty 1962–2001, Praha: Kalich, 2005, s. 337.

7) Michaela Cook, Hasidism, Mysticism, and the Songs of Bob Dylan [online]. Cit. 2008. Dostupné z www: <http://www.geocities.com/athens/forum/2667/hasidism.htm>.

8) Tamtéž.

9) Viz Biblical Allusions in Bob Dylan’s Lyrics – Part IV: John Wesley Harding [online]. Cit. 2008. Dostupné z www: http://www.literatureclassics.com/ancientpaths/dylan5.html.

10) Bert Cartwright, The Bible in the Lyrics of Bob Dylan. Bury: Wanted Man, 1985, s. 11–12.

11) Michaela Cook, Hasidism, Mysticism, and the Songs of Bob Dylan [online]. Cit. 2008. Dostupné z www: <http://www.geocities.com/athens/forum/2667/hasidism.htm>.

12) Nigel Williamson, The Rough Guide to Bob Dylan, 2. vyd., London: Rough Guides, 2006, s. 235.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Honza z IP 85.70.176.*** | 4.11.2010 09:34
Dobrý den, pane Machálku,
čistě náhodou jsem se dostal na Vaše stránky při hledání překladu textu Leonarda Cohena. A když už jsem se na ně dostal, přečetl jsem si nejen Cohenovo Hallelujah, ale i další články, zejména ty, které se týkají Boba Dylana. To je, totiž, můj "oblíbenec". Jelikož, stejně jako Jarek Nohavica, z Bible znám jen věty nerozvité, dokázal jsem si aspoň trošku rozšířit obzor při hledání smyslu některých Dylanových textů. Ačkoliv Vás vůbec neznám (jistě moje chyba), mám nejasný pocit, že Vám rozumím, nebo spíše že formulujete své články mně velice blízce. Mockrát Vám za to děkuji. Honza z Prahy
P.S. Na Vaše stránky teď už trefím cíleně, nejen náhodou !
Vít Machálek | 4.11.2010 17:25
Toho si vážím. Dylanologové zatím na mé stánky cestu zrovna moc nenašli, ale o to víc vítám Vás.smile A přeji další rozšiřování obzorů s těmi úžasnými písněmi... Vít z Brna

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel deset a třináct