Bob Dylan: Every Grain of Sand

(Věnováno Milanu Tesařovi k pětatřicátým narozeninám.)

Slovo „inspirovaný“ může mít různé významy. Ve vztahu k biblickým textům označuje něco jiného než ve vztahu k uměleckým dílům (i když například starozákonní Žalmy lze jistě považovat za inspirované v obojím smyslu). Písně Boba Dylana patří do druhé z těchto kategorií, mnohé z nich by se však zároveň daly označit za žalmy dvacátého století. (1) Zvláštní postavení má mezi nimi skladba „Every Grain of Sand“, napsaná před třiceti lety, v létě 1980, na Dylanově farmě v Minnesotě. Zpěvák později o jejím zrodu řekl:

„Byla to inspirovaná píseň, která ke mně přišla. Vlastně to nebylo moc těžké. Měl jsem pocit, jako bych jen zapisoval slova, která ke mně odněkud přicházela a já si je jen neprávem přivlastňoval.“ (2)

Právě text je u „Every Grain of Sand“ tím nejpodstatnějším. Jeho hloubku nemůže zpochybnit ani ten, kdo by snad měl výhrady vůči hudební či pěvecké složce této písně. Tyto výhrady byly vzneseny k demoverzi „Every Grain of Sand“ z trojalba „The Bootleg Series Volumes 1–3“, na níž podle Michaela Graye nejlepší hlasový výkon podal štěkající pes. (3) Naše píseň však v Dylanově podání vyšla i na albech „Shot of Love“ (1981) a „Biograph“ (1985), ani nemluvě o bezpočtu coververzí. V této souvislosti nelze nezmínit, že roku 2003 „Every Grain of Sand“ v podání Emmylou Harris a Sheryl Crow zaznělo i na pohřbu Johnnyho Cashe. (4)

Tato píseň stejně jako další Dylanovy skladby z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let odráží zpěvákovu zkušenost konverze a jeho studium bible. Zatímco však jiné písně z tohoto období Dylanovo „nevěřící“ publikum často podrážděně vnímalo jako kazatelské, „Every Grain of Sand“ oslovilo bezpočet lidí nejrůznějšího smýšlení. Jednou z příčin byla jistě i skutečnost, že zde Dylan nepoukazuje na nedostatky druhých, ale spatřuje pravdu o člověku v zrcadle své vlastní duchovní a mravní bídy.

Hned v prvních verších úvodní sloky začíná Dylan popisovat existenciální zkušenost, která je mnohým z nás důvěrně známá. Zpívá v ní o „hodině své nejhlubší nouze“, ve které „kaluž slz u jeho nohou zaplavuje každé nové semínko“. A také o „morálce zoufalství“, kterou se „skomírající hlásek“ v něm musí prodírat… (5) Podle pastora Berta Cartwrighta (6) je „kaluž slz“ narážkou na žalmistův pláč nad nedodržováním Božího zákona. (7) V příslušném žalmu však jde o prolévání slz nad bezbožností druhých, zatímco autor „Every Grain of Sand“ pláče spíše nad vlastní ubohostí…

Člověk se zde nachází v nebezpečné spirituální krizi a nedostává se mu vnitřních sil k tomu, aby jí mohl čelit. O vážnosti situace svědčí přirovnání ke Kainovi ve druhé části první sloky: „Jako Kain teď hledím na ten řetěz událostí, který musím rozetnout…“ Ve Starém zákoně je to ovšem Bůh a ne samotný Kain, kdo roztíná neblahý řetězec událostí, začínající Kainem spáchanou bratrovraždou. (8) V písni jde snad zároveň i o narážku na Novým zákonem zvěstované rozetnutí řetězce hříchů zákonitě vedoucího ke smrti (9), resp. na osvobození od zákona hříchu a smrti, přicházející v Kristu. (10) První sloka totiž končí podivuhodnými slovy: „V rozhořčení okamžiku vidím ruku Páně / v každém lístku, jenž se chvěje, v každičkém zrnku písku.“

Zmínka o „ruce Páně“ či „Mistrově ruce“ (v originále „the Master’s hand“) je vlastně v „Every Grain of Sand“ jediným výslovnějším odkazem k Bohu či Ježíši Kristu. (11) „Zrnko písku“ ze závěru každé sloky i z názvu písně je obratem vypůjčeným nikoliv z bible, ale od anglického básníka, malíře a mystika Williama Blakea, který ve svých verších viděl „svět v zrnku písku a nebe v polní květině“. (12)

I sám Dylan už roku 1976 (tedy ještě před svou konverzí) dokázal vidět Boha „v sedmikrásce“ či „v nočním větru a dešti“. (13) Zdálo by se, že jeho pozdější setkání s Kristem nejprve v osobním náboženském prožitku a pak ve slovech Dylanem důkladně studovaného Nového zákona mohlo zpěvákovu duchovní vnímavost jen prohloubit. Básnická spirituální imaginace a existenciální prožívání víry jsou ovšem dvě různé věci. Pouze druhá z nich napomáhá člověku k citlivějšímu svědomí a sebekritickému vnímání vlastního způsobu života…

Ve druhé sloce „Every Grain of Sand“ se nejprve ocitáme v Dylanově verzi podobenství o rozsévači (14), ke kterému odkazovala už zmínka o semínku na začátku písně. Dylan „aplikuje Ježíšův obraz trní dusícího dobré zrno na ty skutečnosti ve svém životě, které ,zadusily dech svědomí a dobré mysli’“. (15) Zpívá také o tom, jak hledí „do dveří hněvivého plamene pokušení“ a pokaždé, když jimi prochází, zaslechne své jméno… Je si vědom duchovního a mravního „rozkladu“, který ve svém životě připustil. „Slunce praží na schody času“ a osvětluje jeho cestu, na níž postupně začíná chápat, „že každý vlas je spočten jako každičké zrnko písku“. V těchto verších zpěvák nalézá útěchu v biblickém zaslíbení o tom, že věřícím vyjde slunce spravedlnosti, v jehož paprscích budou uzdraveni (16), a ve víře v Prozřetelnost, která ví o každém zrnku písku a o každém vlasu na lidské hlavě. (17)

Ve třetí sloce Dylan podle biblické interpretace Berta Cartwrighta zpívá o tom, že ušel cestu „od ,cárů’ spravedlnosti (Izajáš 64:6) k ,bohatství’ Boží milosti (Efezským 1:7, 2:7) za ,smutku noci’ – oné temné duše, známé žalmistovi např. v Žalmu 6:6. Uprostřed všeho násilí, kterého je život plný, uprostřed osamělosti a roztříštěnosti obrazu Boha v lidském nitru lze stále zaslechnout kroky Starého dnů (Daniel 7:13).“ (18)

Dylan doslova říká, že „slyší starodávné kroky jako poryv moře“, což je obrat převzatý od Williama Blakea (19), nikoliv jen z knihy Daniel. Jedná se o paradoxní obraz. Bůh není vnímatelný lidskými smysly, Jeho „kroky“ člověk doslovně vzato nemůže „slyšet“. Náboženská zkušenost mu sice může dát vnitřní jistotu Boží přítomnosti, není však „objektivizovatelná“: člověk, který ji prožil, si ji nemůže znovu přivolat a už vůbec si z ní nemůže vytvořit neochvějné přesvědčení, zbavené jakýchkoliv otázek a pochybností.

Tomáš Halík hovoří s odkazem na sv. Augustina o tom, že podstatným rysem víry jako setkání Boha s člověkem je naopak „to, že Bůh i člověk se pro věřícího stávají – a zůstávají – otázkou. Živá víra, víra v živého Boha – na rozdíl od uctívání model – má vždycky tvar otázky po Bohu, hledání Boha a zároveň hledání sebe sama, porozumění sobě samému. Nepokoj tohoto tázání je pulzem našeho pobytu na zemi; nemůže být zde naplněn ničím, naplní jej až Bůh svou věčností; chtít jej zastavit – i ,náboženskými jistotami’ – znamená sejít z cesty víry.“ (20)

Dylan, píšící necelé dva roky po své konverzi „Every Grain of Sand“, už toto všechno dobře ví. Podle této písně sice „slyší starodávné kroky“, ale tato zkušenost je neuchopitelná: „Někdy se otočím a někdo tam je, jindy jsem sám.“ Po těchto slovech pak následuje ještě dramatičtější verš (předposlední verš celé písně), ve kterém zpěvák říká, že „visí na vlásku lidské reality“…

„Útěcha, kterou si v této písni nabízí – opakovaná biblická ujištění o tom, že ,každý vlas je spočten’, že v pádu vrabce je prozřetelnost (21), že svět je řízen, jak Dylan napsal v alternativní verzi přeposledního verše, podle ,dokonalého, hotového plánu’, se mu zdají být dostatečně přesvědčivým odškodněním za bolesti, spojené s putováním tímto slzavým údolím.“ (22)

Celý text písně „Every Grain of Sand“ je velmi spirituální a zároveň velmi lidský. Jak jsem se již zmínil, tato skladba poprvé vyšla na desce „Shot of Love“ z roku 1981. Na rozdíl od písní z Dylanových předešlých alb „Slow Train Coming“ (1979) a „Saved“ (1980), které některým kritikům připadají jako „série reklam na evangelium Ježíše Krista“ (23), je „oceňována i nevěřícími“ (24) a patrně také více schopná přivést široký okruh lidí k zamyšlení. Mluví totiž o každodenních lidských zkušenostech, trápeních a otázkách, a to způsobem, který není plakátově zbožný, ale „jen“ pravdivý a autentický…

A to je i důvod, proč jsem chtěl článek o této písni věnovat právě Milanu Tesařovi, hudebnímu redaktorovi Radia Proglas a generálnímu sekretáři Evropské konference křesťanských rádií. Někdy mám pocit, že nebýt Milana, Proglasu by hrozilo, že počet jeho „nenábožných“ posluchačů poklesne na minimum. Především díky němu totiž „poslouchají Proglas i lidé nábožensky nezatížení, je to asi nejlepší neinternetové rádio z hlediska informací o muzice“. (25) Ve výběru hudebních žánrů je Milan bytostně nefundamentalistický a také po stránce textové mohou jím pouštěné skladby oslovovat nejširší možnou obec posluchačů. V jeho pořadech ovšem naopak nezaznívají písně, ze kterých křesťanství čouhá jako sláma z bot. Jistě souzní se slovy básníka a hudebního publicisty S. Turnera, podle kterého nejpůsobivější křesťanská umělecká díla „počítají s Boží přítomností jako s mocnou, ale nepojmenovanou veličinou“. Do této kategorie Turner řadí „písně jako ,Every Grain of Sand’ Boba Dylana, kde jsou zmíněny jen ,mistrovy ruce’“. (26)

Poznámky:

1) Srov. Král David a velikáni populární hudby [online], 31. 8. 2009, URL: http://machalek.bigbloger.lidovky.cz/c/99228/Kral-David-a-velikani-popularni-hudby.html.

2) Every Grain of Sand [online], cit. 18. 11. 2008, URL: http://homepage.eircom.net/~mfarry47/ (překlad vlastní).

3) Tamtéž.

4) Every Grain of Sand [online], cit. 30. 9. 2010, URL: http://en.wikipedia.org/wiki/Every_Grain_of_Sand.

5) Anglický text písně a jeho český překlad viz Bob Dylan, Lyrics/Texty, přel. Gita Zbavitelová a Michal Bystrov, Praha: Kalich, 2007, s. 704-705.

6) Bert Cartwright, The Bible in the Lyrics of Bob Dylan, Bury: Wanted Man, 1985, s. 55.

7) Žalm 119:136.

8) Viz Genesis 4:15.

9) Viz Bert Cartwright, The Bible in the Lyrics of Bob Dylan, s. 33.

10) Viz Římanům 8:2.

11) Srov. Matouš 23:8.

12) Every Grain of Sand by Bob Dylan [online], cit. 30. 9. 2010, URL: http://www.songfacts.com/detail.php?id=2867. Srov. český výbor z Williama Blakea, nazvaný Svět v zrnku písku (Praha: Mladá fronta, 1964).

13) Viz Younger Than That Now: The Collected Interviews with Bob Dylan, New York: Thunder’s Mouth Press, 2004, s. 104.

14) Marek 4:3–20.

15) Bert Cartwright, The Bible in the Lyrics of Bob Dylan, s. 33 (překlad vlastní).

16) Malachiáš 3:20.

17) Viz Matouš 10:30 a Lukáš 12:7. Srov. i Genesis 22:17.

18) Bert Cartwright, The Bible in the Lyrics of Bob Dylan, s. 33 (překlad vlastní).

19) Viz booklet trojalba The Bootleg Series Volumes 1–3: (rare & unreleased) 1961-1991, Columbia 1991, s. 43.

20) Tomáš Halík, Co je bez chvění, není pevné: labyrintem světa s vírou a pochybností, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 22.

21) Viz Matouš 10:29–31 nebo Lukáš 12:6–7.

22) Booklet trojalba The Bootleg Series Volumes 1–3, s. 42–43 (překlad vlastní).

23) Steve Turner, Touha po nebi: Rock’n’roll a hledání spásy, Praha: Návrat domů, 1997, s. 138.

24) Every Grain of Sand [online], cit. 30. 9. 2010, URL: http://en.wikipedia.org/wiki/Every_Grain_of_Sand.

25) Jiří moravský Brabec, Jubilanti, Folk, říjen 2010, roč. 20, č. 10, s. 39.

26) Steve Turner, Imagine: Vize o křesťanství a umění, Praha: Návrat domů, 2009, s. 50.