Olomouc a Karel Kryl

Napsal Vít Machálek (») 25. 7. 2011 v kategorii Hudba, přečteno: 1983×

K jedinečnostem, kterými se Morava liší od jiných zemí, patří i skutečnost, že má hned dvě hlavní města: Brno a Olomouc. V mých očích je Brno „světskou“ metropolí Moravy a Olomouc metropolí církevní.

Nejvýznamější osobnosti spojené s Olomoucí jsou vesměs osobnosti křesťanské. Namátkou budiž zmíněni alespoň velevýznamní olomoučtí biskupové typu Jindřicha Zdíka nebo Jana ze Středy, rektor josefinského generálního semináře na Hradisku u Olomouce Josef Dobrovský, kapelník při olomouckém dómu Pavel Křižkovský nebo Bohuslav Balbín a Johann Gregor Mendel, kteří v Olomouci studovali.

Soudobá Olomouc je pak pro mne mj. „městem dvou Karlů“, z nichž jeden přetlumočil křesťanskou zvěst do jazyka filosofie a druhý do jazyka umění.  Mám na mysli Karla Flosse, ústřední postavu polistopadové olomoucké filosofie, jejíž duchovní kořeny jsou spjaty s poválečnými aktivitami olomouckých dominikánů vedených Metodějem Habáněm, a Karla Kryla, národního barda, který sám své působení označil slovy „civilní apoštolát“ a který je i autorem nejkrásnějšího díkůvzdání Spasiteli v české „folkové“ hudbě, písně Děkuji.

Karel Kryl přišel do Olomouce v polovině šedesátých let na pozvání skupiny Bluesmen, jež chtěla, aby jí dělal textaře. Napsal pro ni např. „Baladu Manoně“, jež byla původně Krylem otextovanou varhanní skladbou. Kryl působil také jako výtvarník v olomoucké Osvětové besedě, především se však stal součástí (jak to později pojmenoval ve své Krylogii) „slavné doby olomouckého podzemí“. V knize Půlkacíř na vše vzpomíná takto:

„Tehdy jsem zažil další bohému, v Dexu, což byl kumštýřskej klub v olomouckém Armáďáku. Tam jsem potkal Pogodu, Pavla Dostála, Jardu Göbla plus další šílence z výtvarky a z univerzity. Scházeli se tam taky bluesmani, takže vznikla fantastická parta. Udělal jsem několik pořadů, před báječným publikem, ale bohužel to netrvalo moc dlouho.“

 Krylovo působení v olomouckém Armádním domě sice netrvalo dlouho, přesto však neupadlo v zapomnění. Dnes je na zmíněné budově pamětní deska s Krylovým portrétem a nápisem tohoto znění: „Zde v Dex klubu v letech 1965–1967 začal hvězdnou cestu básník a písničkář svobody Karel Kryl (1944–1994).“

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Monika M. z IP 89.102.211.*** | 31.7.2011 12:34
a mám dokonce pocit, ale nejsem si jista, že dodnes funguje jako kulturní zařízení. Když jsem v Olomoucí chodila na střední, byly z internátu povinně dobrovolné aktivity v armáďáku, kromě různých diskoték, nebo koncertů zapadlých popových hvězdiček, to bývala i taková pestrá a bohatá kulturní alternativa na poli hudebním nebo divadelním. Škoda, že jsem dříve nevěděla, že tam působil i Karel Kryl, chodila bych tam raději, někdy jsme tam docházeli dost otráveně, protože v jistou dobu jakákoli kulturní osvěta byla házení perel sviním a že náš internátní vychovatel (velmi vzdělaný člověk, který několik let vychovateloval, protože si nenašel hned po škole adekvátní zaměstnání) byl sám aktivní umělec, který se na umělecké alternativě aktivně podílel, jsme vnímali jako opruz a ne jako milost, kterou až dnes dokážu zhodnotit. Další tvé články výše chválím rovněž, zvláště ten o Ottu Habsburském. Článků o něm na různých blozích bylo ve spojitosti s jeho úmrtím mnoho, ale tvůj je určo nejlepší. Existenci Otty Habsburského jsem tak nějak vnímala neutrálně, ale dost hlubokou úctu jsem vždy měla k jeho matce císařovně Zitě, to byla teda dáma s velkým D a možná právě jí vděčím, že jsem svého času dokázala přehodnotit svůj (základní školou veleprudce ovlivněný) vztah k Habsburské dynastii a tím i vlastním dějinám.
Vít Machálek | 1.8.2011 11:44
Říkal jsem si, že k tomu možná budeš mít nějaký vztah, ale netušil jsem, že až takový.smile Tak hlavně že se kulturní osvěta nakonec přece jen ujala.smile Jinak mne zaujalo, že Tě tak oslovila císařovna Zita, nepochybně dáma s velkým D. A ještě víc Tvá formulace naznačující, že vztah k habsburské dynastii je vlastně neoddělitelný od vztahu k vlastním dějinám...

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel tři a osm