Velikonoce jsou svátky, o kterých nejsilněji zaznívá křesťanská odpověď na odvěké lidské otázky ohledně života a smrti, viny a odpuštění. Církev v těchto dnech ještě hlouběji než jindy prožívá mysterium Beránka Božího, který nás svou smrtí a zmrtvýchvstáním vykoupil z hříchu a smrti. Velikonoční poselství naděje je pro mne spojeno i s písněmi skupiny U2, z nichž mnohé jsou opravdovým rockovým evangeliem. Ke svému letošnímu velikonočnímu rozjímání jsem si zvolil píseň „White As Snow“ ze zatím posledního studiového alba U2 „No Line on the Horizon“ z roku 2009.
Ve středu alba „No Line on the Horizon“ podle zpěváka, textaře a frontmana U2 Bona Voxe „stojí myšlenka pouti“. (1) Při poslechu jeho písní můžeme s Bonem putovat až k horizontu – k místu, na kterém cesta končí a poutník kráčející tímto slzavým údolím vstupuje do věčnosti… Celá píseň „White As Snow“, nejintimnější výpověď tohoto alba a možná i celé tvorby U2, se odehrává právě v okamžiku na pomezí života a smrti, času a věčnosti.
Klíč k porozumění této písni bezpochyby představuje již její název. Umírající vypravěč, do něhož se Bono ve „White As Snow“ převtěluje, jako by vstupoval do rozhovoru, který Bůh vede se Svým lidem v knize proroka Izajáše 1,18. „Pojďte, projednejme to spolu,“ říká v tomto verši Hospodin – a pak nabízí hříšníkům, kteří svá roucha poskvrnili lidskými silami neodstranitelnou krvavou barvou šarlatu, jako prostředek k očištění Svou vlastní milost: „I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh“ (anglicky „though your sins are like scarlet, they shall be WHITE AS SNOW“).
K porozumění textu „White As Snow“ vlastně není nutné znát kontext, do kterého Bono své vyprávění vložil. (Jen k uspokojení vlastní zvědavosti si posluchač může z narážek na islám, na pěstování narkotik a na „cestu, která odmítá cizince“ ve čtvrté sloce vydedukovat skutečnost, že autor myslel na západního vojáka v Afghánistánu, který právě najel či vstoupil na minu.) Jeho obsah je zcela univerzální a možná se bude v okamžiku smrti týkat každého z nás… Myšlenky umírajícího v jeho posledních pozemských okamžicích divoce oscilují mezi zoufalstvím z vědomí vlastních vin a nečistoty vlastního srdce na straně jedné a nadějí v Toho, který jediný jej může očistit, na straně druhé.
Katolíkovi může celá píseň připomínat generální zpověď, při které člověk v mezní situaci vyznává selhání celého svého života a odevzdává je Božímu milosrdenství. Její text začíná v první sloce vzpomínkou na bezstarostné mládí, ve kterém byl život snadný a vypravěčova cesta „rovná a široká“. Pak se však životní cesta začala stávat těžkou a nepřehlednou a dříve než si to po ní kráčející poutník stačil uvědomit, byl svými blouděními a hříchy odveden daleko od čistého, krásného a plodného života, který pro něj Bůh zamýšlel. Nastala katastrofa, o níž Bono zpívá ve čtvrté sloce: „Suchá půda už teď nedává vůbec žádné ovoce.“ A již ve druhé sloce hrdina tohoto smutného příběhu vyznává své vzdálení se od víry: „Kdysi jsem věděl o Boží lásce / pak přišel čas, kdy jsem si myslel, že ona o mě neví.“ Následuje trýznivá otázka: „Kdo může odpustit odpouštění, kde odpuštění není?“ A pak přichází vyznání, které je odpovědí na tuto otázku a ústřední výpovědí celé písně: „Jedině Beránek, bílý jako sníh.“
O již zmíněném velikonočním mysteriu „Beránka Božího, který snímá hřích světa“ (Jan 1,29), ke kterému tento verš odkazuje, autor „White as Snow“ přemítá nejen ve svých písních, ale také v knize „Bono o Bonovi“. V té Bono Vox po svém hovoří o nemilosrdném zákonu karmy, který nechává důsledky našich činů dopadat jako bumerang na naše hlavy, a o Boží lásce a milosti, která se tomuto zákonu vymyká a je (nejen) pro Bona zdrojem veškeré naděje:
„Láska ruší, chceš-li to tak říct, důsledky našich činů, což je v mém případě opravdu radostná zvěst, protože jsem se ve svém životě nadělal spoustu hloupostí… Byl bych na tom mizerně, kdyby mým soudcem měla být s konečnou platností karma. Byl bych úplně v prdeli (I’d be in deep shit). Aniž by to omlouvalo mé omyly, trvám na tom, že existuje milost. Upínám se k tomu, že Ježíš sňal na kříži mé hříchy, protože vím, co jsem zač, a doufám, že nebudu muset být závislý na své vlastní zbožnosti…Miluji myšlenku obětního beránka. Miluji myšlenku, že Bůh říká: ,Podívejte se, vy idioti, existují určité důsledky vaší cesty, sobectví, a je tady smrtelnost jako součást vaší naprosto hříšné přirozenosti, a po pravdě řečeno, vy nežijete moc dobrý život, není-liž pravda? Existují důsledky vašich činů.’ Smysl Kristovy smrti spočívá v tom, že Kristus sňal hříchy světa, aby se nám nevracelo to, co jsme udělali, a aby naše hříšná přirozenost nesklidila nasnadě jsoucí smrt. O to jde. Mělo by nás to nutit k pokoře… Naše dobré skutky nás branou do nebe neprovedou.“ (2)
Přesně totéž (jen vznešenějším jazykem) říká Bono i ve „White As Snow“, v písni, jejíž nádhernou melodii si U2 nikoliv náhodou vypůjčili ze středověkého křesťanského hymnu „Veni, veni Emmanuel“, vzývajícího příchod Spasitele. Její text vedle starozákonního Izajášova proroctví odkazuje i k jeho (z novozákonního pohledu) naplnění Kristovou obětí na kříži, která hříšníkům umožnila, aby si svá poskvrněná roucha vyprali „do běla v krvi Beránkově“ (anglicky „WHITE AS SNOW in the blood of the Lamb“), jak o tom mluví Zjevení 7,14.
„Obléknutí oděvu, který byl vyprán v krvi Beránka – Krista, vzdáleně připomíná metaforu, kterou na jednom místě užívá apoštol Pavel pro křest: ,Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli’ (Ga 3,27). Také Zj 7,14 bývá někdy interpretováno jako křest… Křest je obrazem toho, že Kristus a křesťan se ve své smrti setkávají, a obrazem téhož je i vyprání roucha v krvi Beránkově, o kterém mluví Zj 7,14.“ (3)
Bono ve „White As Snow“ ke křtu nejzjevněji odkazuje ve třetí sloce („a ta voda, která na mne byla vylita, byla ledová“). Setkání s Kristem ve křtu a ve smrti je pro jeho umírajícího hrdinu ústřední životní vzpomínkou a jedinou nadějí.
(Tento článek věnuji své kmotřence, pokřtěné o letošní Velké noci.)
Poznámky:
1) White as Snow: U2’s most intimate song [online], cit. 2009-06-29. Dostupné z URL: <http://www.guardian.co.uk/music/musicblog/2009/feb/13/u2-white-as-snow/print>.
2) Bono on Bono: Conversations with Michka Assayas, London: Hodder, 2005, s. 204 (překlad vlastní).
3) Jiří Mrázek, Zjevení Janovo, Praha: Centrum biblických studií AV ČR a UK, 2009, s. 96.