Po pohřbu: „Rodinný“ zločin

Poznámka: Kdo zatím nechce znát rozuzlení detektivky „Po pohřbu“, ať tento článek nečte. 

Roku 1953 napsala Agatha Christieová román „Po pohřbu“, situovaný samozřejmě do poválečné Anglie a pojednávající mj. o smrti posledního majitele panského sídla, které nyní bude muset sloužit jinému účelu (byť asi ne potřebě ubytování politicky pronásledovaných uprchlíků, protože ta sloužila jen jako záminka, aby se do sídla dostal Hercule Poirot jako domnělý představitel příslušné mezinárodní organizace).

Od počátku vše nasvědčuje tomu, že jde o „rodinný“ zločin a o typickou christieovku s (slovy Davida Sucheta) „portrétem nefunkční rodiny, kde se zdá, že každý jde všem ostatním po krku. Vztahy mezi rodinnými příslušníky jsou tentokrát tak složité, že dáma Agatha považovala za rozumné doplnit do knihy i rodokmen, aby měl čtenář přehled, kdo je kdo.“

I celý námět románu je zdánlivě výmluvný: Na pohřbu starého Richarda Abernethieho utrousí jeho sestra Cora nečekanou poznámku: „Někdo ho ale zavraždil, ne?“ Když je pak krátce na to sama zavražděna, zdá se být zřejmé, že její podezření bylo oprávněné a že pachatele obou zločinů je nutné hledat v kruhu rodinném.

A přece je všechno jinak a mazaná autorka dokáže i tentokrát vytáhnout z klobouku kartu, kterou ani její protřelí čtenáři neočekávali. Poirot nakonec vypátrá, že Richard Abernethie zemřel přirozenou smrtí a že dojem série dvou vražd byl uměle vytvořen společnicí Cory, slečnou Gilchristovou, která využila skutečnosti, že Coru z její původní rodiny po dlouhá desetiletí nikdo neviděl, a v přestrojení za ni přijela na pohřeb pronést onu větu o Richardově zavraždění. Cora mezitím ležela doma v omámení a po návratu slečny Gilchristové jí byla zavražděna…

Na žánru detektivek je velkolepá přehlídka motivů či – teologicky řečeno – přehlídka model, na nichž lidé lpí natolik, že kvůli nim necouvnou ani před vraždou. Idol, kvůli kterému vraždila slečna Gilchristová, je neobvyklý: je jím čajovna jako její „spirituální“ (!) domov, o který ji krize a nedostatek financí připravily a který může znovu získat, jen když se i za cenu vraždy zmocní cenného obrazu ze sbírek paní Cory. Slečna Gilchristová po své čajovně tak bezmezně touží, že se nakonec po svém odhalení Poirotem i zblázní v důsledku zjištění, že už ji nikdy nebude mít.