„Událostí roku 2013“ se stal bezesporu nástup Jorgeho Bergoglia na papežský stolec, o kterém jsem psal mj. v anketě Kulturních novin.
Na tomto blogu jsem letos dopsáním seriálu o gospelovém odkazu Johnnyho Cashe dovedl k relativnímu konci rubriku věnovanou vztahu mezi evangeliem a populární hudbou a jeho těžiště přesunul do rubriky biblických meditací.
Brněnské biskupství v tomto roce vyhlásilo program Vezmi a čti celou Bibli (2013–2015), v jehož průběhu si, budu-li živ a relativně zdráv, také konečně přečtu všechny knihy Písma svatého. Současně šlo o rok, ve kterém jsme si připomínali, že před 400 lety vyšel (jsem hrdý na to, že v Kralicích u nás na jižní Moravě) slavný českobratrský překlad Bible.
Velkými českobratrskými teology dvacátého století, Josefem Bohumilem Součkem a Rudolfem Říčanem, jsem se letos zabýval ve svém článku pro Teologickou reflexi, a to v souvislosti s tématem poválečného nacionalismu, jehož zlý duch letos oživila mocichtivost Miloše Zemana. Hloubka myšlenek uvedených es novodobé českobratrské teologie pro mne byla osvěžujícím kontrastem k povrchnosti, kterou se jinak moderní české myšlení bohužel do jisté míry vyznačuje.
Na tomto místě bych rád zmínil některé u nás v letošním roce vydané knihy, které jsou pro mne zásadně důležité. První z nich je totiž věnována právě zlu nacionalismu v česko-německých vztazích a křesťanskému úsilí o smíření coby jeho alternativě (Jaroslav Šebek, Od konfliktu ke smíření: Česko-německé vztahy ve 20. století očima katolické církve, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2013).
Druhou letos vydanou knihou, kterou musím zmínit a za kterou jsem obzvláště vděčný, představují rozhovory s profesorem Lubošem Kropáčkem, mým velkým vzorem v oblasti snah o smíření a vzájemné porozumění ve vztazích křesťansko-muslimských (Martin T. Zikmund – Jan Paulas – Luboš Kropáček, Po cestách kamenitých: O životě, islámu a křesťanské víře, Praha: Vyšehrad, 2013). Sám jsem k problematice těchto vztahů letos publikoval články v časopisech Studia theologica a Křesťanská revue a také na webu islamcz.cz a na IHNED.cz.
Rád bych však zmínil také knihu, letos konečně po mnoha letech vyšlou v novém vydání, která je důležitá pro můj duchovní život (Mistr Eckhart a středověká mystika, uspoř. Jan Sokol, 4. vyd., Praha: Vyšehrad, 2013). V souvislosti s ní bych se rád vrátil k Písmu svatému, které se letos snažím nově objevovat jako pokrm pro svůj duchovní život. Mistr Eckhart, jeden z největších představitelů „mystiky podstatného“, mne odedávna učí zajíždět na hlubinu ve vlastním nitru. Jeho výklady biblických (konkrétně evangelijních) textů už sedm set let mnoha křesťanům pomáhají objevovat jejich poselství uvnitř sebe samých (Ježíšovo utišení bouře na Genezaretském jezeře, poskytnutí vody života Samaritánce či světla slepému od narození atd. musíme podle Eckharta chápat a prožívat jako ztišení a obdarování, odehrávající se v našich vlastních duších).
Evangelium je pro mne odedávna něčím, co se už po dva tisíce let stále znovu rozmanitými způsoby zrcadlí v příbězích bezpočtu lidí včetně nás samotných. Před více než dvaceti lety mne například v době, kdy jsem byl studentem historie a zároveň čerstvým konvertitou, hluboce zasáhla křížová cesta, odehrávající se v posledních sedmi letech životního příběhu dr. Emila Háchy. Na 30. listopadu 2013 připadlo 75. výročí Háchova zápasu „v Getsemanské zahradě“, po kterém tento muž přijal svůj kříž. Na svém druhém blogu vitmachalek.blog.idnes.cz jsem v tento den zveřejnil příslušnou ukázku ze své knihy o Háchovi z devadesátých let. Háchovské tematice jsem se letos věnoval i ve fiktivním rozhovoru s tímto obětovaným (či obětujícím se) prezidentem na stránkách Živé historie.
Závěrem tohoto článku připojuji přehled svých (výše zčásti zmíněných) letošních „mediálních výstupů“, uspořádaný stejným způsobem jako v rok starém článku o těch loňských.
Příspěvky v tištěných médiích:
1) Nový přístup k islámu a jeho Prorokovi u křesťanských orientalistů W. M. Watta a K. Cragga (Studia theologica, 2013, roč. 15, č. 2, s. 89–101).
2) Částka těla Kristova víc než těla národního? Českobratrská církev a teologie v době poválečného nacionalismu (Teologická reflexe, 2013, roč. 19, č. 2, s. 174-186).
3) V Alláha věřiti budeš? (Křesťanská revue, 2013, roč. 80, č. 5, s. 14–17).
4) Rozhovor, který se neuskutečnil: U obětovaného prezidenta (Živá historie, 19. 4. 2013, č. 5, s. 35–37).
5) Moje Brno je městem plurality a tolerance (Mladá fronta DNES, brněnské vydání, 3. 7. 2013, roč. 24, č. 154, s. B3).
6) Zitina svoboda v Kristu (Katolický týdeník, 24.–30. 9. 2013, roč. 24, č. 39, s. 9).
7) Církve a poválečný český nacionalismus (Theatrum historiae, 2013, č. 13, s. 267-285.
Příspěvky v elektronických časopisech:
1) „Odpadlý agnostik“ John Waters (vyšlo 29. 8. 2013 v Magazínu ChristNet.cz).
2) Vykoupení Muže v černém (vyšlo 2. 9. 2013 v Kulturních novinách č. 36).
3) Přitažlivá katolicita biskupa Krátkého (vyšlo 3. 9. 2013 v Magazínu ChristNet.cz).
4) Globalizovaný svět mezi náboženskou konfrontací a dialogem (vyšlo v prosinci 2013 na IHNED.cz v rubrice HN future, věnované otázce „Co čeká náboženství a víru ve 21. století?“).
5) Příspěvek do ankety o knihu a událost letošního roku (vyšel 23. 12. 2013 v Kulturních novinách č. 52).
Vystoupení v rozhlasových pořadech:
1) Jak se vám líbí: Rozhovor s religionistou Vítem Machálkem o duchovní cestě britského hudebníka Cata Stevense (vysíláno 26. 2. 2013 na Radiu Proglas)
2) Jak se vám líbí: Zooropa – obraz duchovně prázdné Evropy v písních skupiny U2 (vysíláno 12. 9. 2013 na Radiu Proglas).