Děkuji za připomenutí těchto úžasných osobností. Tu útlou knížečku mám doma a minulý týden jsem si jí pročítala. Víte, že jsem celá léta nevěděla, že bratr Roger je protestant, dozvěděla jsem se to, až po jeho smrti. Tito tři jistě byli velmi významní a slavní a naprosto jedineční a vyjímeční. 20. století mělo mnoho dalších nikoli neznámých velikánů, kteří by se mohli stát vzory pro dnešní lidi. Často si říkám, tak kruté století a tolik svatosti. Edith Steinová, Simone Weilová, Titus Brandsma, Maxmilian Kolbe, Abbe Pierre (který získal 3. místo po de Gaulleovi a Pasterovi v soutěži největší Francouz, v ateistické zemi!), Alexandr Měň, Pierre de Chardin, Thomas Merton, Charles Foucauld (i když to je osobnost spíše 19. stol.) a to beru velmi hopem a namátkou. Tak trochu zabíhám od Vašeho tématu, což je můj zlozvyk zabíhavost (zabíhvé myšlení je vážná psychická porucha
) ), ale jen jsem chtěla podtrhnout to, co jste chtěl mimo jiné naznačit a to, že křesťanství a katolictví má stále co nabídnout a konkrétně tyto tři osoby byli lidé smiřující protiklady. Žádný zuřivý fanatismus, ale láska bez hranic (náboženských). Mimochodem z pohřbu Jana II. jsem byla úplně mimo. Byla jsem dojata, jak reagovaly osobnosti muslimského, židovského, budhistického světa.