Díky, Moniko, za zajímavý pohled na věc, o které jsem teď zrovna dost přemýšlel. Co se mých pocitů týče, z toho koncertu ničím nedráždícího režim jsem nijak nadšený nebyl - líbilo by se mi, kdyby byl Dylan takový, jako např. U2, kteří při koncertu v Moskvě popíchli Putina tím, že na pódium pozvali ruského disidentského rockera Ševčuka. Ale B.D. je právě jiný. Dnes k tomu vyšel v Lidovkách dobrý sloupek Ondřeje Štindla "Dylan v říši středu", vysvětlující, že Dylan nehraje ani pro peníze, ani pro to, aby se přitom jakkoliv politicky angažoval; že naopak už dlouhá desetiletí usilovně bojuje proti svému falešnému obrazu "angažovaného umělce; a že se v Číně "nezaprodal", jak soudili v New York Times, ale právě naopak: zůstal svůj.