Komentář: Jung a náboženství

jinak ještě, dobrý článek v tom smyslu, že se zamýšlí, konfrontuje a sebereflektuje, skvělá mi přijde pasáž zamířená na církev viz
"Kdo ví, zda by ke zlidštění obrazu církve a překonávání v mnoha lidech zakořeněných animozit nejlépe nepřispělo právě to, kdyby se církev více než na suverénní ukazování prstem na nepořádky „ve světě“ zaměřila na čestné vyrovnávání se s vlastními temnotami i za cenu toho, že se „sama sobě stane problémem“…
jako "nepřijatelné" v článku spatřuji moralistní odsuzování Freudova osvobození z okovů sexuálních neuróz, jinak Jung tvrdil, že i Ježíš měl svou temnou stránku, touhu po moci, dokázal jí však nahlédnout(byl si jí na rozdíl od církevních "otců" vědom a zpracovat, vládu nad královstvím pozemským transformoval skrze transcendentní funkci do vlády v království nebeském...
Jinak temná stránka nemůže být v člověku zničena, je mu vrozená a je mimo jiné také zdrojem života - pudovosti.