V knize Jaroslava Rokoského „Rudolf Beran a jeho doba“ jsem teď narazil na líčení události z doby nacistické okupace, která by mohla být krásnou pointou mého článku o grégrovském protikřesťanském řádění. Architekt Vladimír Grégr, vnuk Eduarda Grégra a okupanty roku 1943 popravený odbojář, v nacistické cele smrti, kterou sdílel s Rudolfem Beranem, umělecky zpracoval Beranem nakreslený návrh Božích muk… Zdá se mi, že v idylických dobách typu druhé poloviny 19. století se Češi zdánlivě mohli obejít bez víry v Krista, ale v dobách typu protektorátní to mnozí rozpoznali jako osudový omyl.