Píseň o pozdní lítosti

Napsal Vít Machálek (») 17. 3. 2015 v kategorii Básničky, přečteno: 914×

V evangeliu čtvrté neděle postní jsme teď slyšeli o Nikodémovi a jeho zmateném setkání s Ježíšem (Jn 3). Z novozákonních postav patří bohužel právě Nikodém k těm, které jsou mým vlastním životním prožitkům nejbližší - zvláště tím, jak zoufale touží něco napravit v době, kdy už je na všechno pozdě...

Přišel za Ním v noci

ale ne neupřímně

chtěl najít pravdu a lásku

a zákon a řád

měl srdce otevřené

ale i plné zmatku

a těžko chápal

Jeho slova

A tak si neuměl

z nich vybrat

to podstatné

a nešel s učedníky

cestou pokojnou a jasnou

ale zůstal zmatený tak dlouho

až Mistra přibili na kříž

Potom už nešlo nic napravit

tak jako nejde

znovu vstoupit do mateřského lůna

tak jako nejde

se zestárlou a utrápenou duší

znovu získat dětsky čisté srdce

Udělal by všechno

a dal by cokoliv

za možnost napravit svůj zmatek

ale všechna ta zoufalá lítost

je už beznadějně pozdní

sto liber myrhy a aloe

marně křičí o slitování

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel devět a nula