Pokud konáš dobro, přičítají to tvému egu

Napsal Vít Machálek (») 27. 7. 2010 v kategorii Hudba, přečteno: 1884×

Od tématu „Bono Vox“ se nějak nemohu odpoutat.:-)  Zde bych se rád zamyslel nad otázkou, která mi opravdu připadá hodná zamyšlení: Mezi hvězdami pop-music zajisté není nouze o úlety všeho druhu; proč je z nich nejčastějším terčem vtípků a posměšků právě Bono, jehož život je na dané prostředí na skandály pozoruhodně chudý?

Kdyby se Bono věnoval jen své hudební kariéře, anekdoty by se o něm asi nevyprávěly. „Problém“ však představují jeho charitativní aktivity. Bono využil své popularity k tomu, aby se stal hlasem miliónů těch nejchudších Afričanů, kteří by jinak žádný hlas neměli. Stal se tak i nepohodlným hlasem našeho svědomí – a protože ho nelze umlčet, těm z nás, kteří pro své méně šťastné bližní děláme jen málo anebo vůbec nic, mnohdy velmi vyhovuje alespoň jeho zesměšnění…

Byl to bohužel můj táta, kdo mi tak před dvaceti lety poprvé s gustem vyprávěl vtípek o tom, jak Bono při koncertě apeluje na posluchače, aby si při každém jeho tlesknutí uvědomili, že v Africe právě umírá dítě hlady – načež se z publika ozývá hlas: „Tak přestaň tleskat, ty vrahu!“ Když jsem letos na webu  psal o postojích U2 k mezináboženskému dialogu (tedy o zcela jiném tématu), pochopitelně „diskusi“ pod článkem také vévodila anekdota o tleskajícím vrahovi…

Budiž, tento vtip nakonec je svým způsobem vtipný. Ani trochu vtipné, naopak ubohé a odporné jsou naopak vtipy na téma „Jaký je rozdíl mezi Bonem a Bohem?“, o kterých se rozepisuje novinář Lubomír Heger v článku s příznačným názvem „Bono, africký spasitel“, jenž vyšel v Magazínu DNES č. 24/2010. Ve skutečnosti je vše zcela jinak: Bono si na proroka, neřkuli na spasitele nebo dokonce na Pána Boha absolutně nehraje a pokud o něm jeho fanoušci mají představy zavánějící modlářstvím, stále se je z nich snaží vyvádět. Sám věří v pravého Boha a Spasitele a právě tato víra jej vnitřně motivuje k jeho humanitárním aktivitám.

Lubomír Heger ve zmíněném článku cituje obehraná tvrzení o „mýtomanech, kteří chtějí svět hlavně přesvědčit o své vlastní ceně“, vytrvale čtenáři sugeruje, že Bono je pokrytec, který pořád jen z někoho mámí peníze pro Afričany, ale sám ze svého bohatství „nedává na charitu skoro nic“ atd. (Bono má asi tu smůlu, že o svých darech na charitu nemá potřebu referovat Mladé frontě…)

Žádná legrace to ale opravdu není, protože útoky tohoto druhu svědčí o neradostném stavu světa médií i našeho světa vůbec. Velmi výstižně to vyjádřil Steve Stockman ve své knize „U2 Dál a dál“:

„Odsuzování lidí za snahu zachraňovat životy a pomáhat jiným vypovídá nepěkné věci o prioritách třetího tisíciletí. Je zajímavé, jak agresivně dokážou lidé vystupovat proti někomu, kdo se snaží konat dobro. Kritizujeme ty, kteří se snaží nasytit hladové a bojovat za léky pro nemocné. Odkdy je zločin, když někdo, jakkoli bohatý, miluje svého bližního? Co je to za společnost, která takové názory čte a platí lidem, kteří je píší? (…) Laciné výpady proti lidem, jako je Bono, kteří věnují svůj čas a privilegované postavení pomoci jiným, za účelem zvýšení prodeje tiskovin, představují nesouměřitelně větší nehoráznost.“

Právě na Bona jsem si vzpomněl ve chvíli, kdy jsem četl báseň Matky Terezy, nazvanou „To nevadí“. Jedna z jejích slok zní:

„Pokud konáš dobro, přičítají to tvému egu –

To nevadí, konej dobro.“

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
luh z IP 194.79.55.*** | 6.8.2010 04:18
pane machalku, chtel bych vas touto cestou ujistit, ze se mi bonova muzika celkem libi a k jeho humanitarni cinnosti chovam sympatie. Pokud vas v mem clanku popudila kritika, byly to citaty a reference jinych lidi, nikoli me vlastni. K vasi sugestivni otazce "co je to za lidi" - jsme placeni od toho, abychom sbirali co nejsirsi spektrum nazoru, nikoli jen ty, ktere koresponduji s nasim. Zdravi lubomir heger
Vít Machálek | 13.8.2010 07:40
Děkuji Vám za Vaši nečekanou reakci, pane redaktore. Potěšilo mne, že reagujete vstřícně a že se Vás tedy kritika zřejmě nedotkla. To je dnes přístup dost vzácný... Vaše pojetí žurnalistiky (sbírání co nejširšího spektra názorů) mi přijde takové "postmoderní". Můj ideál novinařiny by byl spíš takový, že by se média měla snažit různé názory kriticky posuzovat a zjišťovat, které z nich odpovídají skutečnosti a které nikoliv...
luh z IP 194.79.55.*** | 11.9.2010 02:15
Ano, to je i můj ideál. Potíž je v tom, že když tuhle práci děláte dejme tomu dva dny (a já se nedokážu přinutit studovat něco, za co dostanu pár tisíc, třeba týden), připadají vám všechny ty názory (často velmi protichůdné) zhruba stejně platné. Jde o to, jaké kritérium uplatníte. 1. Je třeba prioritně pomoci těm, kteří jsou až po uši v maléru? Pak Bono dělá velkolepou práci. 2. Jde o to odbourat závislostní mentalitu a pomoci těm zemím tzv. chodit? Pak Bono spíše ničí jejich image a podkopává snahu lidí, co se o to snaží. Podívejte, i drogově závislému můžete pomoci účinněji tak, že mu najdete práci a přispějete k tomu, že se zbaví návyku sám (když nic jiného, bude na sebe hrdý), než když budete kčičet na náměstí - lidi, herdek, nestůjte tu odvezte ho, vždyť on se sotva drží na nohou! Ale uznávám, ten první přístup taky nemusí vyjít. Atd. atd. (samozřejmě jsem to mohl rozebrat i takhle zeširoka, ale to by bala už jiná zakázka smile zdravím LuH
Vít Machálek | 13.9.2010 09:00
Teď už jde jen o jeho naplňování... Kdybyste svůj článek pojal takto, dal by se brát jako východisko k seriózní diskusi (ve které bych např. namítl, že je potřeba vidět konkrétní lidi, z nichž mnozí právě díky pomoci Bona a spol. získali možnost postavit se na vlastní nohy). Něco jiného je ale stavět vedle sebe všechno, co někde zaznělo, včetně vyslovených nevkusností. Jinak pro mne jako člověka z akademického světa je samozřejmostí, že to, o čem píši, studuji dlouhodobě a do hloubky, bez ohledu na finanční stránku věci. Uznávám, že novinář to dost dobře dělat nemůže, nicméně může se vždy obracet na příslušné odborníky a citovat spíš je než "hlas lidu".
lubomir heger z IP 78.80.0.*** | 14.9.2010 16:23
Jaký hlas lidu máte na mysli? Už si to podrobně nepamatuji, ale dával jsem si pozor, aby každá kontroverzní námitka měla konkrétního autora. LuH
Vít Machálek | 20.9.2010 08:20
Nicméně tvrzení typu "Bono sám nedává na charitu skoro nic" nebo "pohánějí ho nenaplněné politické ambice a touha po uznání" mi připadají jako zprávy agentury Jedna paní povídala. Ale nechci Váš článek stále kritizovat, pane redaktore. Spíš by mne zajímalo, co vlastně soudíte o mravní podstatě Bonových apelů: Není důležité, abychom my, obyvatelé bohatší části světa, mysleli na chudé jinde? Neměli bychom si místo podezíravého pitvání Bonových motivů raději klást otázku, zda se sami snažíme nějak pomáhat?
luh z IP 194.79.55.*** | 6.4.2011 21:10
Pane Michálku,
nedávno mě na naši diskusi upozornila známá, která si mě patrně googlovala, a tím mi připomněla, že jsem neodpověděl na poslední příspěvek. Chtěl bych Vás ujistit, že mám stejný odpor k agentuře "Jedna paní" jako Vy. O svých politických ambicích hovořil Bono Vox v nějakém rozhovoru sám a o tom, že sám patrně nedává nic na charitu, informují pravidelně renomované zdroje (sám jsem vycházel z agentury Bloomberg).
Co se týče morální odpovědnosti "naší" (bohatší) části světa -nemyslím, že je převeliká, zvláště když pocházíte ze země, která nemá koloniální minulost. Ze svých cest po třetím světě jsem si povšiml jedné zajímavé věci - žije v ní obrovské množství bohatých lidí. Např. okolo 300 milionů Indů je jednoznačně bohatších než 99,99% obyvatel ČR (obývají několik domů, mají vlastní kuchaře, řidiče apod.). Máme řešit chudobu zaostalých částí Indie my, anebo oni? Ve specifickém případě Indie je odpověď jednoduchá, neboť tato země o humanitární pomoc zvenčí žádá jen zřídka, úspěšně se prezentuje jako vyspělá ekonomika (přestože tam žije asi polovina světové chudiny) a díky investicím získává mnohonásobek toho, než by dostala z pravidelných dávek "pro chudé" (plynoucích především z USA). Je smůlou Afriky, že se nepokouší o něco podobného (nemluvím zde o přírodních katastrofách či epidemiích). Ovšem i v Nigérii nebo Ugandě žije dost bohatých lidí. Africká unie odhaduje, že čtvrtina afrického HDP padne ročně za oběť korupci. Světová banka uvádí, že jestliže do Afriky zamíří každým rokem z vyspělých zemí ve formě pomoci kolem 10 miliard dolarů, opačným směrem putuje 150 miliard.
Není naším prvořadým úkolem tenhle tok obrátit? To ale mohou dělat diplomaté, ekonomičtí poradci nebo třeba západní banky tím, že přestanou uloupené africké bohatství přijímat. A ovšem africké země přijdou na to, že nejlépe si pomohou samy, když zvolí jiné elity a přerstanou všechno svádět na koloniální éru.
Jak už jsem říkal, Bono Vox je mi sympatický (komu by nebyl) a jeho humanitární činnosti víceméně fandím. Zároveň nevidím důvod, proč nedávat prostor hlasům, které vidí celou věc v jiných proporcích.
S pozdravem, LuH
luh z IP 194.79.55.*** | 6.4.2011 21:12
omlouvám se za překlep ve jménu smile
Vít Machálek | 7.4.2011 14:56
Pane redaktore, myslíte opravdu, že má smysl řešit např. otázku, zda by chudým v Indii měli pomáhat spíš bohatí Indové anebo my? Já si hrozně vážím lidí, kteří si - tak jako Bono - prostě jen kladou otázku, co mohou pro ty nejpotřebnější udělat sami... Vím, že už se opakuji, ale v tomto je pro mne jádro věci a víc už k tomu asi nemám co dodat. Mějte se hezky.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel devět a tři