„Učedníci v Emauzích se uzavřeli ve zklamání (srv. Lk 24,13–24). V jádru měli strach z radosti (srv. Lk 24,41). A historie se opakuje. V těchto našich nocích, v nocích strachu, v nocích pokušení a zkoušek, v nocích, ve kterých se přemožené otroctví domáhá návratu, Pán pokračuje v bdění tak, jako bděl onu noc v Egyptě, a sladkými otcovskými slovy nám říká: ,Proč jste tak rozrušeni a proč vám v srdci vyvstávají pochybnosti? Podívejte se mi na ruce a na nohy, vždyť jsem to já! Sáhněte si na mne’ (Lk 24,39) nebo někdy trochu důrazněji: ,Ach, nechápavá srdce zdráhající se uvěřit všemu, co ohlásili proroci! Což neměl Kristus snášet všechno to utrpení, aby vešel do své slávy?’ (Lk 24, 25–26). Vzkříšený Pán je stále živý a blízko nám.“ (Jorge Mario Bergoglio)
číst dál