Biblické meditace

O dnešních narozeninách Boba Dylana (* 24. 5. 1941) byl rád ještě jednou připomněl sepětí jeho tvorby s Biblí, a to článkem, který jsem začal psát o letošním Velkém pátku. Jak jsem se již na blogu zmínil v úvodu ke své básničce "Jdi dál, Jane", pro Dylana je velice důležitou postavou svatý Jan, kterého zřejmě vnímá jako autora Zjevení Janova i Evangelia podle Jana.  číst dál

Ve svých předešlých článcích o Janově evangeliu jsem se zamýšlel nad dvěma místy, která jsou jeho srdcem, nad zvěstí Janova Prologu (1) a nad vyprávěním o Poslední večeři (2). Nyní se chci vrátit na konec Prologu, abych rozjímal nad událostmi, kterými podle čtvrtého evangelia začíná  zjevování Kristovy slávy, dosvědčované jeho svědky.  číst dál

Na začátku doby postní jsem v závěru prvního ze svých blogových článků o Janově evangeliu  zmiňoval krásný verš z konce jeho Prologu, hovořící o Kristově spočinutí v náruči Otcově. Dnes, na prahu Velikonoc, sice přeskočím z první kapitoly ke třinácté, avšak nikoliv bez návaznosti. V Janově líčení Poslední večeře se totiž znovu objevuje tentýž obraz spočinutí v náruči (či na prsou) Milovaného. Tentokrát však jde o blízkost mezi Pánem a jeho učedníkem: „Jeden z jeho učedníků ležel na Ježíšových prsou, ten, kterého Ježíš miloval” (13,23). O Bohu zjeveném v Novém zákoně, který je jediný, ale nikoliv osamělý, janovská teologie vypovídá, že je dynamickým společenstvím lásky. V Kristu, který se stal člověkem, jsou lidé vtahováni do tohoto společenství lásky a získávají tak podíl na bytí Trojjediného. číst dál

Dneškem začínající dobu postní vnímám jako příležitost ke ztišení a k soustředěnějšímu naslouchání Božímu slovu, jehož plný význam se nám po čtyřiceti dnech ukáže ve velikonoční liturgii. Rád bych v tomto období naslouchal v neposlední řadě čtvrtému evangeliu a nechával se jím pozvedat do závratných výšin, k nimž se evangelista Jan od prvních veršů svého textu vznáší. Na blogu se dnes budu věnovat právě janovskému Prologu, teologicky velevýznamnému textu, obsahujícímu ústřední křesťanské výpovědi o Bohu a člověku. Jejich význam mi v poslední době připomněla i má habilitační práce a s ní spojené zkoumání jedinečnosti těchto výpovědí ve srovnání s výpověďmi islámu či západní osvícenské racionality. číst dál

Po týdnu bych se rád zase dotknul nedělní promluvy ve svatopetrské katedrále, v tomto případě kázání petrovského pana faráře vycházejícího z verše “Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili” (Jan 6:66). číst dál

Už přes dvacet let je mým hlavním odborným zájmem vztah mezi křesťanstvím a islámem. Čím déle a důkladněji se jím zabývám, tím více zjišťuji, jak jsou obě tato náboženství různá. Z tohoto faktu samozřejmě vůbec neplyne, že by neměl smysl jejich vzájemný dialog (naopak, právě ve své různosti si mají navzájem co říct, ať už ve smyslu vzájemných výzev anebo i vzájemné komplementarity). Plyne z něj však každopádně to, že není možné bagatelizovat existující rozdíly nebo očekávat sjednocení křesťanů a muslimů ve víře. číst dál

V poslední době jsem psal o Nikodemovi, o Bonovi či o mistru Eckhartovi, který nás učí cestě od vlastního ega k Bohu. Dnes se s blogováním na čas rozloučím krátkým shrnujícím článkem, v němž mi jako pomůcka k porozumění Bibli ještě jednou poslouží motivy z písní U2. číst dál

Fieri potest, ut Oratio Dominica meditatio de Triuno Deo sit. Comenius de hac oratione scribit quod primae tres petitiones aperte Sanctam Trinitatem docent, ut et sequentes tres Trinitatem in homine.  číst dál

Víra je radost. Spočívá ve schopnosti radovat se nejen tehdy, když věci dopadají podle našich představ a přání,  ale i tehdy, když se vůle Boží děje způsobem, který nás vyvádí z míry. Radovat se nejen z vlastního štěstí, ale také ze štěstí druhých. číst dál

Tento můj příspěvek se zrodil v neděli 2. března 2014, kterou Radiožurnál ve svém vysílání „zasvětil“ tématu věštců, u nichž dnes mnozí Češi řeší své životní problémy a utrácejí ohromné peníze. S naším národem to jde v jeho novodobých dějinách nábožensky z kopce. Podobně jako s biblickým králem Saulem, který podle První knihy Samuelovy začínal jako pomazaný Hospodinův a končil jako ubožák, hledající záchranu u věštkyně vyvolávající duchy zemřelých… číst dál

Z brněnským biskupstvím doporučeného programu čtení celé Bible rozděleného do dvou let se chýlí ke konci první tři měsíce. Zatímco z biblických knih doporučených k četbě říjnové a listopadové mne nejvíce oslovila některá místa z Markova evangelia, z prosincového čtení mě nečekaně zasáhl začátek osmé kapitoly 4. knihy Mojžíšovy (Numeri). číst dál

Existuje-li nějaké album, které bych opravdu toužil mít, pak je jím „Johnny Cash Reads The Complete New Testament“, tedy Nový zákon v angličtině v podání Johnnyho Cashe. To by ovšem pro mne bylo nesehnatelné nebo v nejlepším případě příliš drahé, a tak rád beru zavděk i malou náhražkou v podobě krásné knížečky s cédéčkem „The Gospel of Mark. Evangelium podle Marka“, kterou nakladatelství Computer Press a jazyková škola Anglictina.com za neuvěřitelných 59 korun nabízejí těm, kdo se učí angličtině – a jistě i těm, kdo se učí životu… číst dál

V předešlém příspěvku jsem jako motto ke své básničce o cestě do Emaus ocitoval výklad čtyřiadvacáté kapitoly Lukášova evangelia z kázání, které dnešní papež ještě jako kardinál pronesl o loňské Velké noci. V tomto kázání Jorge Mario Bergoglio hovořil i o Panně Marii, a to těmito slovy: číst dál

Evangelium je příběhem o lásce a nenávisti, pokoře a pýše. Příběhem o lásce Toho, který se pokorně stal člověkem, abychom Jej my mohli ve své pýše odmítnout a ve své nenávisti ukřižovat… číst dál

Nedávno jsem se v článku „Jako ptáci na drátě aneb Svobodní pro Království“, představujícím opožděný úvod k celému tomuto blogu, poprvé podělil o své nedělní přemítání nad mešními biblickými texty a jejich výklady v biblickém programu brněnské diecéze, dostupném na www.vezmiacti.cz. Dnes bych se rád krátce zamyslel nad úryvkem z Lukášova evangelia 2:41–52, představujícím hlavní mešní čtení v neděli o svátku Svaté rodiny z 30. prosince 2012. číst dál